BankID dostane nadstavbu: Evropskou digitální peněženku
Bankovní identitu začínají od června 2021 využívat první podnikatelské subjekty k autentizaci klientů. Ti tak budou postupně stále méně nuceni pamatovat si spoustu rozličných přihlašovacích dat pro vstup do klientských zón, zdlouhavě na webech vyplňovat formuláře, případně fotografovat a občas riskantně posílat kopie osobních dokladů či dokonce fyzicky navštěvovat poskytovatele různých služeb kvůli uzavírání smluv a jejich změnám. Bude jim stačit mít v hlavě pouze jedny přihlašovací údaje do svého internetového/mobilního bankovnictví. Jde většinou o jméno či kód a heslo, což představuje právě jejich BankID.
Přes tuto digitální občanku se mohou občané už od letošního ledna online spojit se státem a komunikovat s jeho portály či aplikacemi (např. eRecept, Moje daně, Portál občana…). Někteří BankID využili také při nedávném sčítání lidu, u výměny řidičského průkazu či pro stáhnutí digitálního certifikátu o očkování proti COVID-19 nebo o prodělání této nemoci, respektive infekce či o negativním testu na koronavirus. Toto osvědčení z očkovacího portálu může jejich držitelům posloužit nejen v restauracích a na kulturních akcích, ale rovněž i při výjezdech do některých států jako česká alternativa dosud neexistujícího evropského covid-pasu.
Aby červnových novinek nebylo málo, tak Evropská komise (EK) představila svou vizi Unijní digitální peněženky. Tato budoucí panevropská mobilní aplikace se ale nebude týkat jen plateb virtuálními kartami, jak by mnozí mohli z jejího názvu hádat. Ten totiž spíš odráží skutečnost, že v portmonkách se kromě peněz nosí – dnes už pravda méně – spousta důležitých dokumentů, dokladů, kreditek a průkazů.
Vznikající evropská digitální identita přitom nechce zrušit a nahradit národní e‑identifikátory totožnosti – v Česku je jedním z nich právě BankID. Naopak, hodlá na nich stavět, sjednotit je a propojit. Být, lapidárně řečeno, jejich nadstavbou. Na standardech se mají členské země domluvit do září 2022. Pak se začne apka testovat, vydáno bude i příslušné evropské nařízení.
Zatímco státy EU budou muset e‑identitu lidem nabídnout (polovina tak už učinila), pro občany bude instalace apky s eid dobrovolná, avšak pro většinu firem její akceptace povinná. Myšlenka je zkrátka taková, že v digitální peněžence budeme mít uloženu pro možné využití v celé Unii nejenom svou ověřenou totožnost, ale třeba i řidičák, pas, potvrzení o kvalifikaci či přímo vysokoškolský diplom, recepty na léky, přepravní kupón, certifikovaný elektronický podpis. Takzvaná eid pak poslouží ve všech členských zemích kupříkladu při prokazování věku, přihlašování na univerzitu, pronájmu automobilu, bytu, ubytování v hotelu, hlášení pobytu, objednávání rozličného zboží či služeb, odbavení na letišti, dokonce i při žádosti o půjčku či k podání daňového přiznání. Občané budou přitom moci poskytovat jen požadované údaje, ne všechny ze svého digitálního profilu. Mají tak mít svá personální data více pod kontrolou.
Nová unijní iniciativa navazuje na směrnici eidas z roku 2014 o e‑identifikaci, certifikaci webů a službách vytvářejících důvěru (e-podpisy, časová razítka, pečetě…). A celoevropsky ji dotahuje. EK slibuje pro eid extra zabezpečení. To ale nic nemění na faktu, že pro ochranu osobních údajů, které se stále více koncentrují v mobilním telefonu, může a musí nejvíce udělat jejich nositel. I v tom poradí jeden z předchozích blogů.
Na portálu kolikmam.cz jsou dostupné informace o fyzických osobách a fyzických osobách podnikajících. Registrovaní uživatelé zde získají přístup k výpisům z registrů a dalším nabízeným službám.
