Lhůta i doba představují časový úsek, vymezený začátkem a koncem. Ovšem ve financích a právu mají oba termíny poněkud odlišný význam. A občas se také jinak měří. Lhůta si žádá akci – například pro uplatnění nějakého práva u druhé strany (instituce, soud, obchod, osoba), ke splnění povinnosti, respektive k odvrácení hrozící sankce. Určitě jste zaregistrovali třeba lhůtu pro podání odvolání, k vyřízení reklamace či u promlčení (viz minulý blog). Lhůta je buď dodržena, nebo uplyne marně. Její promeškání má pro oprávněného většinou nějaký negativní následek.

U doby je to obráceně. Žádný aktivní projev vůle nevyžaduje. Po jejím uběhnutí automaticky dojde ke vzniku či zániku nějakého práva či povinnosti. V praxi se většina z nás jistě setkala třeba s výpovědní, zkušební či záruční dobou nebo s nájmem či pracovním poměrem uzavřenými na dobu určitou. Doufejme, že naopak žádné osobní zkušenosti nemáte se zkušebkou v rámci podmíněného trestu.

Výše uvedené vyplývá z litery zákona, nicméně dělení časových intervalů na doby a lhůty se může někomu zdát relativní. Vezměme třeba zmíněnou zkušební dobu.

Po jejím bezproblémovém uplynutí se nový zaměstnanec automaticky stává stálým pracovníkem. Ale kdyby tento člověk či jeho zaměstnavatel během této doby chtěli pracovní poměr zrušit, tak je nutné to oznámit druhé straně písemně. Čili musí něco během zkušebky vykonat, aby využili svých práv. Po vypršení daného času to už nejde. Tedy z hlediska ukončení poměru by se tedy mělo mluvit spíš o zkušební lhůtě než době. Nebo ne?

Místo planého teoretizování ale raději přistupme k praktičtější záležitosti - k počítání. Pokud poslední den lhůty vyjde na sobotu, neděli či svátek, tak podle zákona je jejím opravdu posledním dnem až první následující pracovní den. U doby se však její konec nikdy neposouvá, uplyne si klidně i ve dni volna. Další níže popsaná pravidla pro stanovení počátků a závěrů lhůt i dob už jsou jednotná. Záleží na zvolené jednotce. Jde-li o dny, začíná se časový interval počítat od následujícího dne po datu dotyčné události. Pro výpočet finálního dne tedy k tomuto datu stačí jednoduše připočíst počet dnů stanovené doby/lhůty. Například třídenní lhůta od doručení zásilky dne 20. září končí 23. září (20+3=23). To vše platí při tradičním poměřování lhůt kalendářními dny, někdy se ale za měřítko mohou brát jen dny pracovní.

Výjimečně se lhůta/doba určuje zpětně. Týká se to kupříkladu povinnosti oznámit konání shromáždění občanů s určitým předstihem.

Období stanovené v týdnech, měsících či rocích končí ve dni, který má stejné pořadové číslo se dnem, od něhož se odvíjí. Takže týdenní lhůta pro událost z pátku 31. října by uplynula v pátek (také 5. den v týdnu) 7. listopadu. Z toho vyplývá, že týdenní i sedmidenní lhůty/doby jsou dle práva totožné – hurá! Měsíční lhůta by skončila 30. listopadu (31. listopad totiž neexistuje, pak se bere poslední den měsíce) a jednoletá by se uzavřela 31. října následujícího roku. Čili půjčíte-li sousedovi 20. října na měsíc vrtačku, měl by vám ji vrátit nejpozději 20. listopadu.

Nabývá-li se právo nebo vzniká-li povinnost v určitý den, stane se tak už s jeho počátkem, tedy v 0:00 hodin. Zaniká-li právo v konkrétní den, pak je to ve 24:00 hodin. Avšak u výkonu práva či dodržení povinnosti je to jinak. Má-li k tomu dojít v jistý den, pak by se to mělo uskutečnit v obvyklý čas. Ne třeba o půlnoci! Tímto zavedeným časem je při reklamaci pracovní či otevírací doba. Nebo maximálně 22. hodina u sousedských transakcí. Výjimku mají zvyklosti. Došlo-li třeba k půjčce při partičce mariáše, která tradičně vrcholí v sobotu v 1 hodinu ráno, tak akt navrácení opět zhruba v tuto nekřesťanskou hodinu by neměl pro karbaníky představovat žádný problém.

Polovina měsíce zahrnuje 15 dní, jeho středem je 15. den. A to bez ohledu na to, kolik jich dotyčný měsíc opravdu má. Třeba centrem osmého měsíce je legislativně 15. srpen, i když matematicky je prostředkem každého 31denního měsíce jeho 16. den. Platí to i pro únor s jeho 28, respektive 29 dny (přestupný rok). Začátkem měsíce se rozumí jeho první dekáda (10 dní). Posouvání konců lhůt z volna na následující pracovní den bylo zmíněno v úvodu.

Lhůty a doby měřené hodinami, minutami či kuriózně dokonce sekundami obecnou úpravu postrádají. Pak je nutno vycházet z konkrétní dohody, příslušné právní normy či obyčeje. O stavění lhůty mluvíme, jestliže následkem určité situace přestává běžet. Když zastavující důvod pomine, rozběhne se lhůta tam, kde se stopla. Příkladem je stavění promlčecí lhůty zahájením řízení o žalobě. Přerušení neboli přetržení lhůty znamená, že nějaká událost vrátí její tok na počátek. Takto se přerušuje třeba promlčecí lhůta v trestním právu.

Malé opáčko závěrem: Jestliže vám kupříkladu u nějakého odvolání vychází konec lhůty pro jeho podání na sobotu a vy jste si to uvědomili až v neděli, tak nic není ztraceno. Teď už víte, že lhůta může uplynout jen v pracovní den. V tomto případě končí až v pondělí. Rozhodnete-li se na patřičný úřad vyrazit osobně, musíte to stihnout s patřičným lejstrem v ruce do konce pracovní doby, respektive úředních hodin podatelny. Zvolíte-li návštěvu pošty, stačí podat zásilku s odvoláním do konce její pracovní doby. Není nutné ji donést k přepážce do 16. hodiny, do které je pošta povinna předávat písemnosti ke zpracování. Rozhodující je prostě den podání (datum na podacím lístku). Ne zahájení zpracování, respektive předání dopravě (třeba až následující den). Tak praví aktuální rozhodnutí českých soudů. Elektronicky se dá poslat odvolací dopis v poslední den lhůty dokonce i po skončení pracovní doby pošty. Přesto, pro svůj klid plňte lhůty raději s dostatečným předstihem.

Vyzkoušejte naše služby

Na portálu kolikmam.cz jsou dostupné informace o fyzických osobách a fyzických osobách podnikajících. Registrovaní uživatelé zde získají přístup k výpisům z registrů a dalším nabízeným službám.

Výpisy

100 Kč / výpis
  • Bankovní registr klientských informací (BRKI)
  • Nebankovní registr klientských informací (NRKI)
  • společný výpis z BRKI/NRKI

#Kolikmam365

499 Kč / rok
  • 4× ročně společný výpis z registrů (do 31. 12. 2020)
  • hlídání dat v registrech
  • aktuální přehled závazků
  • hodnocení úvěrové situace

Exekuce

40 Kč / dotaz
  • exekuce fyzických i právnických osob
  • nejdříve se dotazem ověří, zda je hledaná osoba v databázi
  • následně zjistíte detail případné exekuce

NetAgent

365 Kč / rok
  • služba chránící osobní data na internetu
  • monitoruje webové stránky a diskusní fóra
  • snižuje riziko krádeže identity v prostředí internetu

Sledujte nás

×

Odběrem novinek souhlasíte se zásadami ochrany osobních údajů.