Co s pojistkou před podpisem a co po vzniku škody
Každý, kdo si váží svého podpisu, by si před uzavřením pojistné smlouvy měl bedlivě prostudovat rozsah pojištění, který je dán výčtem pojištěných rizik a následných asistenčních aktivit. Všímat by si měl i limitů plnění, čili maximálních úhrad škod pro jednotlivá rizika. Měl by si zjistit, jak je nastavena spoluúčast, respektive její výše: procentem nebo pevnou částkou. Pozornost by měl rovněž věnovat územní platnosti pojistky a výlukám z pojištění. To jsou věci nebo hrozby, které jsou naopak vyňaty z pojistného krytí. Škody na nich či jimi způsobené pojišťovna nebude hradit. Některé z nich však lze připojistit za zvýšené pojistné. Velkou oklikou se vyhněte pojišťovně, která vás ve smlouvě zavazuje k různým prevenčním povinnostem. Naštěstí moc takových pojišťovacích institucí už není.
Je to často hra, kdy malé nenápadné slovíčko může rozhodovat o velkých penězích. Přitom téměř o každém pojmu se dá s pojišťovnou vyjednávat. Je třeba podstatný rozdíl, zda se pojištění vztahuje na újmy způsobené silným větrem (rychlost 39-49 km/h) nebo silnou vichřicí (89-102 km/h). Pokud by totiž škodu způsobilo proudění vzduchu pomalejší, než je ve smlouvě zakotveno, pojišťovna nevyplatí nic. Zajistit se tedy proti orkánu, byť to zní bombasticky, není moc důvtipné. To by vás pojišťovna „trošku ofoukla“. Uragány (orkán jinými slovy) s rychlostí nad 118 km/h se totiž v Česku vyskytují snad jen na vrcholcích hor. Hurikány a tajfuny (až 300 km/h) se dosud českou kotlinou neprohnaly. Přitom ale „pouhá“ mohutná vichřice (nad 103 km/h) dokáže v tuzemských nížinách napáchat pořádnou paseku. Viz nedávné řádění Sabine s následnou souhrnnou škodou přes 600 milionů Kč.
Při pojišťování nemovitostí rozhodně neopomeňte zmínit všechny podstatné hrozby. Třeba vysoké stromy v pádovém dosahu od vašeho domu. V případě živelní události typu vichřice, námrazy či sněhové bouře, které by ty dejme tomu smrky a borovice dokázaly hravě složit na vaši střechu, by se zamlčení těchto dřevin mohlo obrátit proti vám. A náhrady škody byste se nemuseli – právě z důvodu neinformování o důležitých okolnostech - od pojišťovny dočkat. Dost pojistníků si také lebedí ve falešné domněnce, že s pojištěnou nemovitostí mají automaticky pojistně „krytý“ i její vnitřek. Případně naopak! Jenže většinou je pojištěna jen stavba a na ní pevně navázané vybavení. Vnitřní výbava už pod pojistnou ochranou není. Tu zajišťuje až pojištění domácnosti.
Pokud ke škodní události (viz též minulý blog) dojde – a teď se bavíme o pojištění majetku – je třeba následky co nejrychleji zdokumentovat (všichni zvládáme focení i točení videa mobilem), ideálně i s výpovědí svědků. A bezodkladně vše nahlásit. Jinak riskujete jen pouhé částečné odškodnění.
Při přetížených kontaktních telefonních linkách během rozsáhlejší kalamity využijte webové formuláře pojišťovny nebo její oficiální e-mail. Čím briskněji škodní událost oznámíte, tím dříve se stane událostí pojistnou s nárokem na pojistné plnění. S opravami a odstraňováním škod je taktické počkat na souhlas pojistitele. Hrozí-li ale další poškozování majetku či ohrožení zdraví, života nebo životního prostředí – tedy následné sekundární majetkové újmy – na vyjádření nečekejte. Rychlá oprava díry ve střeše, kterou zatéká do domu, je pak vaše povinnost. A rovněž zájem pojišťovny. Ty dokonce musí dle občanského zákoníku uhradit nad rámec případného pojistného plnění také takzvané zachraňovací náklady. Tedy výdaje k odvrácení bezprostředně hrozící další pojistné události, na zmírnění následků a na bezodkladné odklizení poškozeného majetku z hygienických, ekologických či bezpečnostních důvodů. Pustíte-li se do sanace, pak ale zničené věci až do návštěvy likvidátora pojišťovny nevyhazujte! Mohou posloužit při dokazování a vyčíslování reálných škod.
Na portálu kolikmam.cz jsou dostupné informace o fyzických osobách a fyzických osobách podnikajících. Registrovaní uživatelé zde získají přístup k výpisům z registrů a dalším nabízeným službám.
