DCC bude regulována. Kurz sice garantuje, ale nevýhodný…
Přejete si platit kartou v korunách či v eurech, zlotých, librách, rublech, forintech, kunách, šekelech, francích, dolarech…? Zdánlivě nevinná otázka živého prodejce, případně neživého platebního terminálu, pokládaná českým turistům v zahraničí. Ale také tuzemským zákazníkům zahraničních e-shopů. Našinci totiž většinou mají bankovní konto v české měně, jenomže cena za požadované zboží či službu je vyčíslena měnou cizí.
Obdobný dotaz vznáší i směnárenské automaty nebo bankomaty při výměně či vybírání peněz v cizině: Chcete použít námi uvedený kurz nebo směnnou relaci vydavatele vaší karty?
Volba mnohých Čechů padne po první otázce na korunu. Tlačí je k tomu podvědomí, jsou na ni zvyklí, neohrožuje je strach z neznáma… Možná se také domnívají, že je zřejmě o české platidlo v dotyčné zemi zájem. Patrně se dle nich z jejich účtu jednoduše strhne cena v Kč, nic se nemusí přepočítávat, žádné poplatky. Tedy logicky to nejlevnější placení, ne? Ne! Opak je pravdou.
„Platbu v českých“ umožňuje finanční služba s lákavě progresivním názvem: Dynamic Currency Conversion – DCC. Tedy dynamická – rozuměj rychlá/okamžitá – konverze/výměna měny.
Pozornější český zákazník si ale nemůže nevšimnout – na displeji nebo na účtence - že i ona pracuje s kurzem. Ovšem poměr, za který DCC mění koruny za požadované valuty (od valere - platit), je pro klienta v naprosté většině případů méně výhodný, než kdyby transakci vyúčtoval rovnou v cizí měně.
Pak by totiž dlužnou sumu zablokovala jeho banka na jeho účtu za použití nějakého průměrného kurzu, aby ji za pár dní vypořádala dle kurzu aktuálního. A ten – byť mírně opožděný - je téměř vždy pro klienta nakonec lukrativnější než DCC. Přesto, že v okamžiku nákupu přesně neví, kolik mu bude strženo.
Analogická situace panuje i u zmíněných bankomatů a směnárenských automatů. I zde klienti dost často preferují transakci s vyobrazeným kurzem provozovatele přístroje před zatím neznámým kurzem vydavatele své karty. Spotřebitel tak skočí na narafičenou udičku a prodělá. Kurz u DCC včetně různých poplatků libovolně a bez jakýchkoli mantinelů určuje společnost – většinou obchodník, banka nebo jiná finanční instituce - která daný platební terminál provozuje. Tito poskytovatelé DCC obhajují. S tím, že jde o servis jasně a ihned transparentní. Klienta k jejímu využití prý nikdo nenutí, jde o čistě jeho rozhodnutí.
Není to samozřejmě jen český problém. Na DCC doplácí při platbách v zahraničí drtivá většina evropských návštěvníků. Česko samozřejmě nemůže chybět. Dalo se tedy čekat, že Evropská unie zasáhne. Stalo se. Dle jejího nařízení budou muset bankomaty, automaty a terminály nabízející službu DCC - ale rovněž i vydavatelé platebních karet, jestliže DCC nebude klientem zvoleno – zobrazovat od dubna 2020 v momentě a místě transakce nejenom kurz, ale jeho odchylku (procentní přirážku) od kurzu stanoveného Evropskou centrální bankou. Zákazník tak bude mít k dispozici okamžité srovnání. Firmy nabízející DCC, tedy bezprostřední konverzi měny, budou navíc licencovány. Při porušení nové informační povinnosti jim budou hrozit sankce, v krajním případě i odejmutí certifikace.
Vy ale na čtvrtý měsíc roku 2020 nečekejte. Při platbě kartou v cizině nebo v zahraničním internetovém obchodě už nyní volte tamní měnu a důvěřujte následnému kurzu vaší banky. To samé při výběru z bankomatu. Neproděláte.
Na portálu kolikmam.cz jsou dostupné informace o fyzických osobách a fyzických osobách podnikajících. Registrovaní uživatelé zde získají přístup k výpisům z registrů a dalším nabízeným službám.
