Draho vás může vyjít podpojištění i nadpojištění
Ne zrovna málo klientů pojišťoven žije v bludu, že se jim vyplatí pojistit si vlastní dům či byt na méně peněz, než kolik činí jejich skutečná hodnota. Kupříkladu jen na 3 miliony Kč, byť reálná cena jejich nemovitosti je 6 milionů Kč. „Škoda přes tři mega je nepravděpodobná, takže mi i ta moje levnější pojistka musí stačit!“ ujišťují se mylně. Kdyby ale, nedej Bože, třeba vyhořeli a majetková újma byla poté vyčíslena dejme tomu na 2 miliony Kč, tak by si gratulovali ke své ‚pojišťovácké‘ fikanosti sotva pár dní. Konkrétně jen do verdiktu likvidátora pojišťovny, že uhrazeno bude 2x méně: tedy pouze 1 milion Kč. Dotyční klienti platili totiž 2x nižší pojistné – sice ve snaze ušetřit, ale na nepravém místě - než odpovídalo reálné hodnotě pojištěného objektu.
Druhou polovinu škody by tudíž museli zacálovat z vlastní kapsy. Nebo si půjčit. Případně počkat, až si na nutné opravy a nakoupení nových namísto zničených věcí ušetří. Takový by je tedy stihnul trest za to, že se „dopustili“ podpojištění. Štěstí v neštěstí by mohli mít pouze při eventualitě, že využili služeb pojišťovny, jež podpojištění toleruje. Některé tak činí i v řádu desítek procent.
Pojďme na moment odbočit a stručně vysvětlit pár základních pojmů z pojišťovacího slovníku. Ne všem jsou úplně jasné, pletou se – i proto, že si jsou podobné. Ne všichni s nimi také správně (zejména gramaticky) zacházejí. To se týká i profesionálů! Člověk coby pojistník uzavírá smlouvu s pojistitelem, tedy pojišťovnou. Většinou pojišťuje sám sebe a je tak zároveň i pojištěným neboli pojištěncem. Tím ale také může být jiná bytost, třeba děti.
Další figurou, na kterou lze v pojišťovacím dramatu narazit, je obmyšlená (též určená nebo oprávněná) osoba. Zvolí ji pojistník. Obmyšlený pak má nárok na urychlenou výplatu pojistného plnění v případě úmrtí pojištěného. Není-li stanoven, pojistka (většinou jde o životní) bude standardně vyplacena dědicům dle zákonné posloupnosti až po skončení dědického řízení.
Pojistná částka je maximální limit pojistného plnění od pojišťovny. Je dohodnuta v pojistné smlouvě neboli v pojistce. Je-li nižší než aktuální pojistná hodnota pojištěného majetku, dochází k podpojištění – to už jsme naťukli. Pojistné plnění neboli náhrada je to, co pojišťovací ústav skutečně zaplatí na základě vzniklé pojistné události. Tou se stává pojišťovnou uznaná škodní událost – často nesprávně zmiňovaná jako škodná událost. Na škodnou (zvěř) ale narazíte spíš v lese než v pojišťovně. Obdobně škodu způsobuje živelní událost (vichřice, krupobití, požár, blesk, výbuch, zemětřesení, povodeň…). Ne živelná, taková je možná někoho nezkrotná vášeň. Prostě se u vztahu ke škodě či živlu musí aplikovat takzvaná relační přídavná jména. Končí na „í“. Oproti tomu škodný a živelný jsou už adjektiva hodnotící. Zájemci o bližší vysvětlení nechť si zasurfují po mluvnických webech. Měli by to však udělat i autoři prospektů, smluv a dalších ‚profesionálních‘ materiálů některých pojišťoven.
Jedeme dál. Pojistné je vlastně cena pojištění, kterou platí pojistník pojišťovně měsíčně, čtvrtletně, pololetně, ročně (nejobvykleji) nebo jednorázově – tedy najednou za celou pojistnou dobu. Čili za celé trvání platnosti pojistky. Pojistná doba může být dočasná nebo trvalá. Poškozeným je občan, kterému je způsobena škoda. U pojištění odpovědnosti za škodu – lidově u pojistky na blbost – ale poškozeným není pojištěný, nýbrž osoba, které právě on způsobil újmu. Té také pojišťovna proplatí náhradu. Zpět k podpojištění. Kromě snahy o nižší poplatky (podseknutí pojistky) může být jeho příčinou nedostatečné ocenění pojišťovaného předmětu nebo nezohlednění zvýšení jeho hodnoty rekonstrukcí nebo jiným zhodnocením. U starožitností třeba novým trendem či prostě časem. Při pojištění domácností zase klient často zapomíná zahrnout do seznamu pojištěného majetku nově pořízené přístroje a další výbavu.
Vedle podpojištění existuje také nadpojištění: stav, kdy je věc pojištěna na vyšší částku, než je její aktuální ‚kurz‘. V praxi se nejčastěji vyskytuje u havarijní pojistky vozidel. Cena většiny automobilů je nadhodnocena, což se samozřejmě nedozvíte od prodejce, ale bohužel až od soudního znalce. Mnohdy je nadpojištění auta dokonce úmyslné ve snaze vymámit z pojišťovny v případě ‚náhodné‘ nehody co nejvíce peněz. Ovšem pozor! Tato vykutálenost může hraničit s pojistným podvodem.
Pro klienta je nadpojištění při pojistné události obdobně nevýhodné a krátkozraké jako podpojištění. Velikost výplaty od pojišťovny lze totiž stanovit maximálně na úrovni reálné škody, jež se zase odvozuje od reálné hodnoty pojištěného předmětu. Bez ohledu na míru přeplácení pojistného.
V rámci prevence proti podpojištění a nadpojištění je potřeba pojistnou částku pravidelně porovnávat se současným stavem a ve smlouvě ji průběžně korigovat. S některými pojišťovacími institucemi lze domluvit dynamizaci či indexaci, tedy pravidelnou aktualizaci pojistného a pojistné částky kvůli inflaci. Na co dalšího si dát při pojistkách bacha, probereme příště.
Na portálu kolikmam.cz jsou dostupné informace o fyzických osobách a fyzických osobách podnikajících. Registrovaní uživatelé zde získají přístup k výpisům z registrů a dalším nabízeným službám.
