Garance peněžních účtů se odvíjí od licence banky
Česká banka, dceřiná společnost zahraničního bankovního domu, pobočka cizí banky z nečlenské nebo členské země Evropské unie, systémově významná banka, zastoupení banky… Jak tyto rozdílné statusy ovlivňují pojištění vkladů a výplatu jejich náhrad v případě krachu úvěrové instituce?
Probíhající úpadek jedné tuzemské banky střední velikosti velká část společnosti momentálně napjatě sleduje. Nehraje se totiž jen o výplatu krytých vkladů, kterou garantuje stát, respektive jeho instituce. Ta víceméně funguje, včetně vracení peněz z advokátních úschov. Poměrně dramatická situace nicméně existuje kolem nepojištěných investic, které prostřednictvím dotyčné banky jisté subjekty učinily. Jenže ona je stále nepřevedla/nevrátila, i když jí podle práva investované prostředky klientů nepatří. Naštvaní jsou také ti, co měli u dotyčné bankrotující banky uloženy mnohamilionové sumy překračující limit zajištění. Platí to zejména pro podnikatele. V určitých problémech jsou rovněž některé větší obce, města či jejich části, které si u níže jmenované banky uložily peníze, ale jejich daňové příjmy přitom překračují 500 000 eur. Jejich bankovní depozita tudíž státní garanci postrádají. To se samozřejmě týká i větších územních celků – tedy krajů. Neznamená to ovšem, že jim pokládající se banka svěřené finance nedluží. Jen se jaksi nemá k tomu, postavit se ke svým závazkům čelem. I proto někteří kritici začínají komolit její název na Seber bank. O konečném řešení její insolvence dosud nerozhodla ani Česká národní banka (zatím pravomocně neukončila proces odebírání bankovní licence), ani její majitelé. Stále se prý rokuje.
Řeč je samozřejmě o Sberbank. Ta je sice vlastněna zahraničním subjektem – jde o dceřinou společnost Sberbank Europe AG – ale jedná se podle zákonů o českou firmu. Byť její ´matka´je jejím jediným akcionářem neboli drží 100 % akcií a sama patří ruské Sberbank s centrálou v Moskvě, potažmo ruské centrální bance, de facto tedy ruskému státu. Sberbank CZ je totiž registrována v Česku: od října 1996. To se pozná i dle toho, že součástí celého jejího oficiálního názvu je zkratka a.s. = akciová společnost. Bankovní licenci jí vydala Česká národní banka (ČNB) s datem oprávnění od 1. ledna 1997. Sberbank CZ, a.s. je proto pojištěna u českého Garančního systému finančního trhu (GSFT).
Licencovaných bank se sídlem v ČR evidujeme momentálně 17. Vedle nich ale GSFT jistí vklady 5 stavebních spořitelen a 8 družstevních záložen – lidově kampeliček.
Jak je to ale s pobočkami bank, které mají ústředí a jsou tak licencovány v jiné zemi Evropské unie. Pak depozita u těchto aktuálně 21 filiálek etablovaných v tuzemsku jsou chráněna přímo garančním systémem domovského státu. Kupříkladu konta u mBank jsou pojištěna v Polsku, ING Bank v Holandsku, Saxo Bank v Dánsku, Bank of China v Maďarsku (sic!), Commerzbank v Německu a Všeobecné úverové banky na Slovensku. Samozřejmě ve stejné výši jako u nás, rovněž členovi Unie – tedy do 100 000, respektive 200 000 eur. Neznamená to ale, že by čeští klienti těchto organizačních složek zahraničních bank museli v případě jejich krachu vycestovat do ciziny a tam se domáhat svých pohledávek v cizí řeči. Výplaty vkladu do výše krytí by jim zajistil český GSFT ve spolupráci s dotyčnou zahraniční garanční institucí. Ta by se s ním samozřejmě vyrovnala, čili potřebné finance by mu převedla. Refundace by však byla vkladatelům v tuzemsku vždy vyplácena v českých korunách. Dle kurzu v den oficiálního oznámení potíží (ze strany ČNB) dotyčné komerční banky. Bez ohledu na to, v jaké měně byl u ní účet veden – více viz předchozí blog.
Výše uvedené pobočky zkrátka využívají jednotné unijní bankovní licence. A pro své finanční operace na území jiného členského státu EU o další certifikaci už žádat nemusí. Nevyhnou se ovšem tzv. oznamovací proceduře. Tyto filiálky podléhají zejména dohledu domovského státu, částečně ale i regulaci hostitelské země, pokud má úžeji vymezeny právní předpisy.
Banka může na území jiného členského státu Unie poskytovat své služby i bez založení pobočky, pak ovšem pouze ojediněle. I tak je nucena svůj záměr dopředu oznámit svému orgánu dohledu, který o tom informuje regulátora cílového státu, v případě Česka tedy Českou národní banku.
A co pobočky zahraničních bank licencovaných vně Evropské unie, tedy v tzv. třetích zemích? Ty už ke své činnosti v Česku českou licenci potřebují. Aby střadatelé měli srovnatelné zabezpečení vkladů. Po obdržení licence musí logicky ctít stejná pravidla jako ostatní v tuzemsku licencované banky. Vklady garantuje český GSFT. A dotyčné banky do jeho fondů (Fond pojištění vkladů a Fond pro řešení krize) musí samozřejmě také přispívat. U nás působí takové filiálky 2. Obě jsou čínské a zaměřují se na firemní a institucionální klientelu. Necílí tedy na drobné střadatele, bankovním slangem na ´retail´. Mimochodem jedna z nich – Industrial and Commercial Bank of China (ICBC) s ústředím v Pekingu – má být dle bilanční sumy největší úvěrovou společností světa. V Česku je i registrována – ne jako akciovka, nýbrž jako odštěpný závod. Stejně jako ta druhá čínská: Bank of Communications. A stejně jako všechny ´unijní´pobočky.
V Česku ale dlouhodobě rozvíjí aktivity i pár globálních bankovních ústavů bez jakékoliv pobočky či dcery. A to skrze své zastoupení. Ta ale nemohou přímo lidem či firmám poskytovat úvěry či nabízet založení a vedení konta. Takže povinné pojištění vkladů se jich netýká. Zastoupení zahraniční banky – ČNB jich nyní registruje 6 – slouží především k bezplatnému zprostředkování styků včetně služeb a poradenství mezi zastupovanou bankou a českými peněžními institucemi či orgány státní správy.
Pokud byste si otevřeli účet někde v cizí destinaci u tamní banky a ona k vaší smůle bankrotovala a přitom žádnou filiálku v Česku neměla, tak vám český GSFT už nepomůže. Náhradu vkladů si budete muset vyřizovat sami a napřímo se systémem pojištění depozit dotyčného státu. Bez ohledu na to, zda je či není v EU.
Ale lze na tom teoreticky i ´vydělat´. V unijních zemích jsou vklady automaticky pojištěny do zmíněných 100 000, případně 200 000 eur, nicméně nad to mohou být banky i členy nějakého dobrovolného garančního systému, jenž se zavazuje v případě krachu vyplatit až kompletní náhradu. Nehledě na uloženou sumu. Jindy ovšem může být pojistka naopak takřka zanedbatelná. Je to různé – systémů pojištění je ve světě cca 150. Vždy se tedy zajímejte o to, kde, kým, jak a do jaké částky jsou vaše bankovní konta garantována.
V tomto článku byly zmíněny i dva pojmy bez obšírnějšího objasnění: systémově významné banky a jim určený Fond pro řešení krize. O nich v některém z dalších dílů tohoto seriálu finančních blogů.
Na portálu kolikmam.cz jsou dostupné informace o fyzických osobách a fyzických osobách podnikajících. Registrovaní uživatelé zde získají přístup k výpisům z registrů a dalším nabízeným službám.
BEST SELLER
Increase your chance of getting a mortgage or loan by checking your information in the registers and finding out your rating.
BEST SELLER
Prove your credibility to employers or property landlords with a short summary report on a single sheet.
BEST SELLER
Check for distrains against individuals and entrepreneurs in the official database. Avoid unnecessary troubles.
Find out how energy companies, companies offering installment purchases, or online shops evaluate your creditworthiness.
Check your data regarding credit products and their repayment progress with banking institutions in the Banking Register.
Check your information about financial obligations and the progress of their repayment with companies in the Non-Banking Register.
Get a detailed overview of all your commitments in the CIBR and NBCIR registers, creditworthiness assessment, and receive alerts of changes.
Monitor your personal and financial data online. This will help prevent the misuse of your data and identity theft.
