Na mobil zaslaný a pak přepsaný SMS kód už od počátku roku 2021 nemusí k potvrzení platby kartou při nákupu v e‑shopu pokaždé stačit. Záleží na konkrétní bance, která platební kartu vydala. Pak nezbude, než zaplatit převodem z účtu či třeba dobírkou. Abyste se mohli ke své oblíbené platební metodě vrátit, měli byste vyslyšet doporučení bankovních domů i dalších emitentů karet a stáhnout si do smartphonu jejich autentizační aplikaci. A tu začít používat. Většinou se o ní mluví jako o mobilním či smart klíči. Ten může fungovat jako samostatná aplikace nebo být integrován v mobilním bankovnictví. V appce pak potvrzujete svou identitu oprávněného majitele účtu i dotyčné karty jen vám známým heslem. Nebo – pokud vlastníte vyspělejší chytrý mobil – můžete i biometricky: otiskem prstu, případně skenem obličeje. Komunikujete tak přímo s bankou.
Skalní přívrženci tlačítkových telefonů, kam aplikace nejdou nainstalovat, budou nuceni nebo už dokonce musejí vedle standardního SMS kódu či rovnou místo něj (opět dle klientovy banky) zasílat svůj unikátní epin (e-commerce PIN). Ten si vygenerují, sami zvolí, nebo ho získají v internetovém bankovnictví, případně zajistí na pobočce. Slouží pouze pro platby kartou na netu, neplést tedy se známějším PINem ke kartě vyžadovaným terminály a bankomaty.
Nových autorizačních metod při online shoppingu ale funguje nyní víc. Identitu nakupujícího a rizikovost transakce může verifikovat, respektive analyzovat na základě platebního chování – podmínkou je ale dostatečný počet plateb kartou – a s využitím umělé inteligence třeba bankovní robot. Pokud klienta-plátce „pozná“ a „sezná“, že jeho aktivita nevybočuje z normy či platební historie, tak hesla, epiny či biometriku si vynucovat nemusí. Další výjimku ze zákonem požadovaného ověření jedinečným heslem/kódem či biometrikou mohou mít například i transakce opakované, s nízkou hodnotou nebo s důvěryhodnými a tudíž vlastně již v praxi prověřenými příjemci.
Výše uvedené novinky vyplývají z evropské směrnice PSD2 (Payment Service Directive 2) a z její transpozice do novelizovaného českého zákona o platebním styku (370/2017 Sb.). Unijní legislativa, řečeno ve zkratce, liberalizovala trh platebních služeb, což ale zároveň vyvážila zpřísněním kritérií pro ochranu online plateb. Uvedené normy proto výslovně stanovují, že uživatelé přistupující ke svému bankovnímu účtu prostřednictvím internetu, zejména při zvýšeném riziku podvodu či zneužití, musejí být, jak již bylo několikrát zmíněno, silně – rozuměj důkladněji – ověřeni (viz § 223 zmíněného zákona). Silné ověření se tudíž netýká pouze plateb kartou – ty jsou ale nejtypičtější platební metodou pro e‑shopy.
Tento takzvaný režim SCA (z anglického strong customer authentication) je založen na použití alespoň 2 z následujících 3 na sobě nezávislých kategorií prvků: Na něčem, co uživatel má/drží (tokeny: mobil, tablet…), co zná (heslo, podepisovací gesto, odpověď na otázku…) a co fyzicky je (biometrika/inherence: otisk prstu, selfie, scan oka, rýha v nehtu, hlas, DNA, vůně…). Prolomení jednoho faktoru nesmí ovlivnit spolehlivost ostatních.
No, a jelikož SMS kód není považován za znalostní kritérium (dle rozhodnutí Evropského orgánu pro bankovnictví), nýbrž stejně jako mobilní telefon za prvek z kategorie držení (navíc se oba faktory „potkávají“ v jednom zařízení), je potřeba jej při autentizaci nahradit či doplnit něčím, co pouhopouze jen uživatel ví nebo je. Mimochodem, ani údaje z karty nelze dle některých expertů charakterizovat jako unikátní vědomost. Nejsou totiž známy toliko držiteli kreditky.
Nadto – SMS notifikace je z hlediska zabezpečení už trošku překonaná ověřovací metoda. S pomocí škodlivého malware, který si lidé spolu s různými appkami instalují do svých telefonů často nevědomky, už dneska není pro zloděje dat nepřekonatelným problémem nechat si esemesky vyhlédnuté oběti přeposílat na vlastní mobil. Jestliže jí předtím rovněž ukradl i čísla karty, která ke vší smůle nemá nastaveny nízké limity, může mít slušně vyděláno. Mobilní klíče jsou prostě proti malware a phishing útokům a tím i proti zneužití určitě odolnější než SMS. Jsou technologicky dál.
Definitivní konečný termín pro zavedení silné a nezávislé 2faktorové autentizace byl i kvůli koronaviru několikrát odložen a ještě nyní jaksi dobíhá přechodné benevolentnější období. Nicméně, v podstatě všechny tuzemské banky už pár měsíců – některé i přes rok – autentizační mobilní aplikace v portfoliu nabízených služeb mají. Aktuálně hledají řešení pro ty klienty, kteří chytrý telefon z nějakého důvodu nechtějí.
Přestože časem při platbách kartou zřejmě úplně zmizí otravné opisovaní esemesek, tak se určitě najdou jedinci, kterým výše popsané novoty nevoní. A chystají se více využívat dobírky a její úhrady hotovostí. Ke změně názoru by je ale možná mohl přimět ne zcela všeobecně známý fakt: Dodání poškozeného či dokonce nedodání zboží již zaplaceného kartou jistí takzvaný chargeback. Pokud zákazník neuspěl s reklamací u internetového obchodníka, může mu jeho banka – pakliže stížnost uzná – vrátit platbu a sama částku po e‑shopu vymáhat. V případě placení převodem z účtu už ale chargeback nárokovat nelze, u dobírky a platby cash logicky ani náhodou ne. Jde totiž o dodatečnou službu a benefit kartových asociací Visa a Mastercard.
Ještě víc sichr je platba kartou kreditní. Ta totiž oproti debetce není přímo spojena s účtem. A transakci de facto hradí banka, jde tedy v momentě placení o její peníze. Dá se tedy předpokládat, že se při chargebacku bude o to vehementněji snažit dostat je zpět.
Na portálu kolikmam.cz jsou dostupné informace o fyzických osobách a fyzických osobách podnikajících. Registrovaní uživatelé zde získají přístup k výpisům z registrů a dalším nabízeným službám.
BEST SELLER
Increase your chance of getting a mortgage or loan by checking your information in the registers and finding out your rating.
BEST SELLER
Prove your credibility to employers or property landlords with a short summary report on a single sheet.
BEST SELLER
Check for distrains against individuals and entrepreneurs in the official database. Avoid unnecessary troubles.
Find out how energy companies, companies offering installment purchases, or online shops evaluate your creditworthiness.
Check your data regarding credit products and their repayment progress with banking institutions in the Banking Register.
Check your information about financial obligations and the progress of their repayment with companies in the Non-Banking Register.
Get a detailed overview of all your commitments in the CIBR and NBCIR registers, creditworthiness assessment, and receive alerts of changes.
Monitor your personal and financial data online. This will help prevent the misuse of your data and identity theft.