Úroky u vkladů pod nulou? Pro firmy v některých zemích eurozóny realita!
Klienti za své vklady dostávají úrok, tedy odměnu za to, že vlastně bance půjčí své peníze. Že by tomu mohlo být naopak, zní absurdně. Jenomže, v některých zemích eurozóny (například v Německu a Dánsku) je to delší čas jev běžný poté, co Evropská centrální banka (ECB) zhruba před šesti lety srazila úrokové sazby do záporu. Udělala to účelově. Proto, aby si u ní komerční banky přestaly „na jistotu“ ukládat přebytečnou hotovost. A začaly více a odvážněji půjčovat domácnostem a podnikatelům. Tím se měla rozproudit uvadající unijní ekonomika a potlačit rizika hrozící deflace. Tento protiklad inflace sice znamená zvyšování kupní síly peněz, ale na druhou stranu tlumí zájem je utrácet či investovat. Ony se totiž při deflaci zhodnocují samy, bez rizika podnikání. Stačí je jen držet.
Ovšem pokud je deflace dlouhodobá, tak po počátečním zlevnění komodit a krátkodobém oživení hospodářství, vyústí nakonec v pokles firemních tržeb. To vede podniky ke snižování jejich nákladů včetně mezd a také k propouštění, tedy k růstu nezaměstnanosti. Vládám se pak také obtížněji daří splácet státní dluh. Právě těchto dopadů se ale politici bojí jak čerti svěcené vody. A tak tlačí na centrální bankéře ke snižování sazeb. Třeba i pod ono dříve nepodkročitelné dno – tedy pod nulu! Páky k tomu určitě mají. Guvernéry a viceguvernéry emisních bank, přestože ti více či méně proklamují svou naprostou nezávislost, přeci jen jmenují vrcholní státníci či politické instituce, často parlament. V Česku je to pravomoc prezidenta.
Některé zahraniční komerční banky po uvedeném kroku ECB neodolaly pokušení a negativní úrokové sazby přímo či ve formě poplatku přenesly na depozita svých korporátních klientů. Žádný jejich dramatický odliv se ale kupodivu nekonal. Firmy to prostě potřebují mít u bank dobré, už kvůli úvěrům, platbách a zabezpečení své volné likvidity. A změnit bankovní instituci může být pro podniky občas komplikované. Takže došlo hlavně k tomu, že korporace snížily objemy svých vkladů a raději prostředky investovaly. Kýženého stimulování ekonomiky tak bylo dosaženo. Nutno ale podotknout, že ne každý ekonom s takovouto léčbou ochabujícího hospodářství bezvýhradně souhlasí.
Leckoho možná napadne, že nechávají-li si banky za vklady od klientů de facto platit, tak by mohly oplátkou půjčovat minimálně zdarma, tedy bezúročně. K tomu ale nikdy nikde nedošlo. To mají úvěrové společnosti často „ošéfované“ nějakou „zero-floor“ klauzulí. Asi není překvapením, že na drobné střadatele západoevropské bankovní domy negativní depozitní sazby nevytasily. Ti by si totiž s velkou pravděpodobností – na rozdíl od firem – své peníze briskně vyzvedli a uložili do sejfu nebo pod matraci.
Nejsouce v eurozóně, tím spíš nemusí mít zatím tuzemské domácnosti strach z úroků „pod nulou“ u svých bankovních kont. Nicméně se stále bavíme o nominálních sazbách. Reálně, tedy po odečtení inflace, jsou úrokové taxy dlouhodobě záporné. Při současné zhruba 3% meziroční inflaci (i když ke konci roku má růst spotřebitelských cen zpomalit ke 2 %) a téměř nulovém úročení běžných účtů tak český klient bank přijde ročně zhruba o 2,5 % svých úspor. Tuto ztrátu mu ale vyrovná fakt, že své peníze má díky pojištění vkladů až na 100 000 € (cca 2,6 milionu Kč) v bezpečí. Pokud je chce navíc zhodnotit, musí se zkrátka poohlédnout po jiných bankovních či finančních produktech, než je osobní konto.
Na portálu kolikmam.cz jsou dostupné informace o fyzických osobách a fyzických osobách podnikajících. Registrovaní uživatelé zde získají přístup k výpisům z registrů a dalším nabízeným službám.
BEST SELLER
Increase your chance of getting a mortgage or loan by checking your information in the registers and finding out your rating.
BEST SELLER
Prove your credibility to employers or property landlords with a short summary report on a single sheet.
BEST SELLER
Check for distrains against individuals and entrepreneurs in the official database. Avoid unnecessary troubles.
Find out how energy companies, companies offering installment purchases, or online shops evaluate your creditworthiness.
Check your data regarding credit products and their repayment progress with banking institutions in the Banking Register.
Check your information about financial obligations and the progress of their repayment with companies in the Non-Banking Register.
Get a detailed overview of all your commitments in the CIBR and NBCIR registers, creditworthiness assessment, and receive alerts of changes.
Monitor your personal and financial data online. This will help prevent the misuse of your data and identity theft.
