Chcete to mít zajištěné jako Rockefellerové nebo Rothschildové? Pak si založte či využívejte stejně jako jmenovaná rodinná miliardářská impéria svěřenský fond!
Jeho vtipem kuriózně je, že zakladatel fondu do něj vyčlení část svého majetku a tím o něj přijde. Tento speciální fond totiž nemá právní subjektivitu, a tudíž nemůže mít a ani nemá vlastníka. V důsledku toho jsou ale jeho aktiva de facto nedotknutelná – chráněna před případnými věřiteli, exekucemi, exmanželi domáhajících se podílu na společném jmění. Jsou zajištěna před propadnutím státu i rozmařilými dědici (anglicky spendthrifts = rozhazovači).


A co víc: platí to i naopak. Zkrachuje-li svěřenský fond, insolvenční správce na zakladatelovy peníze nepatřící do fondu nedosáhne. Další výhodou tohoto finančního instrumentu je vedle zabezpečení jmění také anonymita jak již zmíněného zakladatele-settlora, tak i obmyšleného. Tím je člověk zakladatelem – případně svěřenským správcem – ustanovený, jenž sice nemá právo s majetkem fondu nakládat, ale má nárok na plody či užitky z něj plynoucí. Často za předem daných podmínek. Těmi mohou být dokončení školy, dosažení zletilosti, péče o zestárlého zakladatele… Podmínky „renty“ definuje fondový statut.

Ten dále popisuje, zda jde o fond soukromý či veřejně-prospěšný, jaký je jeho účel a na jakou dobu byl zřízen – lze i na neurčitou. A jestli byl ustaven s nějakým konkrétním datem vzniku či až pro případ smrti zakladatele. Identita zakladatele ani obmyšleného není publikována v žádné databázi. To zní lákavě, chce-li zakladatel kupříkladu zabezpečit svou milenku či levobočka, chcete-li parchanta nebo bastarda, pokud zlobí (jde o přízviska spisovná, byť hanlivá, pohoršoval-li by se někdo).

Zpátky k serióznímu tónu. V oficiálním rejstříku svěřenských fondů jmenovitě figuruje jen svěřenský správce. Toho zpravidla nastoluje či odvolává opět zakladatel. I ten může být správcem, pak ovšem musí jmenovat minimálně ještě jednoho dalšího.

Evidence fondů je povinná od roku 2018. V současnosti jich je registrováno v Česku téměř 2500. Nepočítaje ty fondy, které už jsou sice „smluvně podepsány“, ale vzniknou teprve úmrtím zakladatele. Takže je jich vlastně ještě víc. Diskrétnost smí prolomit, respektive požádat soud o zobrazení neveřejné části evidence fondu, jen osoba s oprávněným zájmem. Rejstřík je přístupný pouze některým orgánům, například správci daně či policii.
Obmyšlený má nárok nejenom na výnosy fondu, ale většinou i na jeho majetek po jeho zániku. Jestliže beneficient  – což je jiný název pro obmyšleného – neexistuje, jmění fondu získá zpět settlor. Není-li ani on, tak potom stát. 

Jen a pouze správce čili trustee (tedy ani zakladatel, ani obmyšlený) může jménem fondu jednat a také s jeho majetkem disponovat. Například ovládat skrze fond korporace, ručit, zajišťovat a rovněž investovat. Pak se řídí pravidly pro fondy kvalifikovaných investorů, které dozoruje Česká národní banka. Pro komerční banky je správce de facto akcionářem fondu. Dohled nad správcem mají zakladatel i obmyšlený, případně takzvaný protektor. Danění příjmů svěřenských fondů je dost podobné daňovému režimu obchodních společností. Nejde tedy o nějakou podezřelou „pračku peněz“ či obdobu „daňového ráje“, před čímž při debatě o uzákonění svěřenských fondů (stalo se v roce 2014) varovali jejich odpůrci. Snad jediným daňovým benefitem fondu je možnost bezúplatně získávat nemovitosti bez nutnosti odvádět taxu z jejich nabytí.

Zakončíme historickou sondou. Svěřenecké fondy – ano, i tak je lze dle pravidel češtiny nazývat spolu s termínem „svěřenské fondy“ – mají staletími se táhnoucí tradici v Anglii. Tam už od středověku pomáhaly rytířům spravovat rodové majetky a celistvě je předávat jejich následníkům. Rovněž se ostrovním šlechticům hodily, když na koních odklusali do mnohaletých křižáckých výprav. Dnes fondům s výše uvedenými funkcemi a smyslem Britové i Američané říkají trust.

Kořeny svěřenských fondů nicméně sahají ještě hlouběji: až do starověkého Říma. Pro patricije byly alternativou k těžkopádnému dědění dle testamentů. Jakýmsi jejich předchůdcem v českých zemích byl takzvaný rodinný nedíl zabraňující tomu, aby jmění bez přímých dědiců přecházelo automaticky na panovníka (takzvaná odúmrť). A až do roku 1964 fungoval v tuzemsku další „svěřenský“ institut pojmenovaný fideikomis. Za 50 let spolu s novým občanským zákoníkem vstal z mrtvých coby tolikrát výše citovaný fond svěřenský-svěřenecký. 

 

Vyzkoušejte naše služby

Na portálu kolikmam.cz jsou dostupné informace o fyzických osobách a fyzických osobách podnikajících. Registrovaní uživatelé zde získají přístup k výpisům z registrů a dalším nabízeným službám.

Výpisy

100 Kč / výpis
  • Bankovní registr klientských informací (BRKI)
  • Nebankovní registr klientských informací (NRKI)
  • společný výpis z BRKI/NRKI

#Kolikmam365

499 Kč / rok
  • 4× ročně společný výpis z registrů (do 31. 12. 2020)
  • hlídání dat v registrech
  • aktuální přehled závazků
  • hodnocení úvěrové situace

Exekuce

40 Kč / dotaz
  • exekuce fyzických i právnických osob
  • nejdříve se dotazem ověří, zda je hledaná osoba v databázi
  • následně zjistíte detail případné exekuce

NetAgent

365 Kč / rok
  • služba chránící osobní data na internetu
  • monitoruje webové stránky a diskusní fóra
  • snižuje riziko krádeže identity v prostředí internetu

Sledujte nás

×

Odběrem novinek souhlasíte se zásadami ochrany osobních údajů.