Kontrolujte peníze! Nechcete-li přijít o ně i o svobodu
Padělaná bankovka ve vaší peněžence… – to je zkrátka pech. Nenávratně jste totiž prodělali. A kdybyste se s ní, nedej bože, vědomě pokusili zaplatit, je to navíc trestný čin. Domovní prohlídka vás zřejmě nemine. Můžete nakonec po penězích ztratit i několik let. Tím, že je strávíte ve vězení. Správně byste měli podezřelé papírové peníze či mince odevzdat na policii či v obchodní bance. Nebo rovnou v té centrální, kterou je Česká národní banka – ČNB. Tak téměř vyloučíte eventualitu, že jste spáchali trestný čin udávání padělaných nebo pozměněných peněz.
Pochybné oběživo bude předáno zkušebně platidel. Ta si ho prolustruje. Pokud se ukáže, že je pravé, bude vráceno. V případě nedovolené reprodukce se odebere. Na náhradu imitace nemáte nárok. A připravte se na vyšetřování toho, kde jste falzifikát vzali. Vrátit napodobeniny peněz přitom musíte. Neboť pouhé držení padělků, byť bez jejich udávání – rozuměj placení, je nezákonné. Snad jedinou jakous takous nadějí, jak získat pozbyté peníze nazpět, je soudit se o náhradu škody s tím, od koho jste plagiát přijali.
Jenže, kdo se dobrovolně vrhne do nákladného a vleklého soudní sporu s nejistým výsledkem, když se má týkat třeba jen zfalšovaného Komenského? Čili dvoustovky. To u Masaryka (5 000 Kč) by to asi už stálo za to. Člověka po všech těch načrtnutých hrozících scénářích nepadá, že by snad bylo úplně nejlepší, kdyby se falešná bankovka či mince ve vaší kapse nějak nenávratně poničila. A ideálně navěky zmizela. Ale vážně. Co s tím? Prevence! Naštěstí se totiž dá falzum bankovky poměrně rychle odhalit. Každá z nich totiž má spoustu ochranných prvků. Sice jsou některé tak sofistikované a nezřetelné, že je může prověřit jen zkušený expert vybavený náležitými technologiemi, ale stále jich zbývá dost zjistitelných pouhým okem či hmatem laika.
Za prvé: Když bankovku vezmete do ruky, tak na lícní straně by měl být cítit hlubotisk. Tedy určitá nevyhlazenost, drobná hrubost a nerovnosti. Při pohybu prstem po přední straně papírových peněz by to tedy mělo trošku drhnout. Za druhé: Jestliže si lícní stranu – to je ta s portrétem – prohlédnete proti světlu, měli byste na širším světlém okraji rozeznat vodoznak: obrázek osobnosti otočený směrem k hlavnímu portrétu. Jeden Smetana by tedy měl hledět na druhého Smetanu; malá Němcová by se měla dívat do očí velké Boženě a tak dále.
Za třetí: Briskně se dá zkontrolovat i soutisková značka. To je to světlé kolečko o velikosti necelého centimetru, na kterém proti světelnému zdroji lze při pravosti bankovky spatřit na přední straně značku CR, zezadu pak toto „logo“ obráceně. Jinak při prohlednutí na stole má každá strana papírového platidla viditelnou jen část tohoto emblému. Bankovka je totiž většinou slepená z přední a zadní strany. I proto se tomuto identifikačnímu elementu říká soutisk.
Za čtvrté: Pakliže bankovku šikmo k protisvětlu sklopíte, tak v ornamentu na rameni každé podobizny by se měl objevit jinak skrytý obrazec s nominální hodnotou. Třeba Karel IV tak nese na rameni číslovku 100. Zájemcům o další a detailnější informace k tématu doporučuji aplikaci České peníze od ČNB. Nebo si přečíst příští blog.
Na portálu kolikmam.cz jsou dostupné informace o fyzických osobách a fyzických osobách podnikajících. Registrovaní uživatelé zde získají přístup k výpisům z registrů a dalším nabízeným službám.
