Parlament posoudí speciální účet chráněný před duplicitou exekucí
Ve vzduchu visí uzákonění možnosti zvláštního bankovního konta. Na něj by mohl dlužník v exekuci dostávat nezabavitelné peníze k uspokojování nejnutnějších životních potřeb svých i rodiny. Poslanci by o něm měli hlasovat pravděpodobně už v listopadu, byť debaty o potřebě takzvaného chráněného účtu se v Česku táhnou určitě déle než dekádu. Nejde také o nějaký tuzemský patent: v Německu ho pod názvem P-Konto využívá přes 2,5 milionu neplatičů.
V Česku má exekvovaný člověk zákonem garantovaný nárok na nezabavitelnou finanční částku (z platu, důchodu plus všemožné dávky a příspěvky). Jenomže v praxi se často stává, že například zaměstnavatel provede zaměstnanci s exekucí srážku ze mzdy (tu obdrží exekutor) a nezabavitelnou sumu mu přepošle na bankovní účet. Ten už je ale tím samým nebo jiným exekutorem obstaven a zadlužený klient z něj vybírat nemůže. Ani využívat převody a platby kartou. Než dojde k nápravě a vrácení peněz, uplynou často nekonečné měsíce. A vznikají nové dluhy. Dvojí exekuce je přitom dle konstatování Ústavního soudu protiústavní.
Následkem duplicitní exekuce a zablokované konta je pro exekvovaného náročnější platit nájem, energie, internet, pojištění… K úhradě – pokud vůbec má nějaké peníze – sice může místo znemožněného bankovního převodu využít složenku a skočit s ní na poštu. Pak ho ale vyjde každá jednotlivá platba téměř o 40 Kč dráž. Bez funkčního účtu se mu rovněž zužuje okruh potenciálních zaměstnavatelů na ty, kteří budou ochotni a schopni mu vyplácet mzdu hotově na ruku. Rozhodně pak nepůjde o lukrativní a za všech okolností legální job, ale nejspíš o práci na černo. Při nízkém oficiálním příjmu se zřejmě také bude dlužník více poohlížet po sociálních dávkách. Ti vykutálenější přímo po šanci je zneužít. Bez funkcí internetového a mobilního bankovnictví ztrácí také klient s exekučním vroubkem přehled o svých financích. Je pro něj těžší něco ušetřit, začít se chovat finančně zodpovědně a tedy celospolečensky prospěšně. Stát to po něm ovšem chce. Ale zároveň mu v tom i brání!
Řešení by mohl poskytnout právě chráněný účet. Měla by jej založit banka na přímou žádost zadluženého klienta. Ten má mít samozřejmě nárok pouze na jedno bráněné konto. Zaměstnavatel či jiné instituce pak na něj budou po srážkách peněz pro exekutora a věřitele posílat nezabavitelné částky. Na ty pak už exekutor nedosáhne. Banka by také měla být povinna jednorázově převést na chráněné konto z běžného účtu, který už u ní klient s exekucí má, peníze odpovídající zákonem určenému násobku životního minima. Od ledna by to měl být trojnásobek, nyní je to ovšem v souvislosti s antikoronavirovou vládní pomocí čtyřnásobek.
K chráněnému účtu by měl dlužník dostat klasickou debetní kartu, se kterou bude moci normálně platit v obchodech. „Nedotknutelné“ konto by mu mělo umožňovat běžný bezhotovostní platební styk. Nepůjde ovšem na něj posílat sumy, které nejsou nezabavitelné – třeba peníze z prodeje chaty.
Krátce numericky k několikrát zmíněné nezabavitelné částce. V současnosti se skládá ze 3/4 součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení plus 1/3 tohoto součtu coby částky na vyživovanou osobu. To celé dohromady aktuálně čítá zhruba 7770 Kč + 2590 Kč násobeno počet vyživovaných osob (třeba krát 2, pokud má povinný závislou manželku/manžela a 1 dítě).
Uvidíme, jaké konkrétní parametry nakonec zákonodárci pro institut chráněného účtu nastaví. Doufejme, že takové, které dlužníkovi v exekuci pomohou a na druhou stranu věřitelům neuškodí. Dluhy se přece mají splácet.
Na portálu kolikmam.cz jsou dostupné informace o fyzických osobách a fyzických osobách podnikajících. Registrovaní uživatelé zde získají přístup k výpisům z registrů a dalším nabízeným službám.
