PF 2022: Stabilní koruna a slábnoucí korona
Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém prosincovém zasedání nadělila české ekonomice zvýšení svých tří základních úrokových sazeb nečekaně o celý 1 procentní bod. To je vystřelilo na 13leté maximum! Jejich růst zdraží komerční a spotřebitelské úvěry, včetně hypoték. Zároveň zatraktivní bankovní vklady. Tím se zmenší disponibilní množství peněz na trhu, což má být bičem ke zkrocení inflace. Ta totiž v listopadu vyletěla k 6 %.
Ale něco za něco. Podle kritiků restriktivní monetární politiky „dražší“ peníze přibrzdí podnikatelskou aktivitu firem, včetně investic. To by mohlo zvednout nezaměstnanost. Jenomže cenová stabilita – tedy držení inflace při zemi – je dle české Ústavy hlavním úkolem centrální banky. Takže jí není moc co vyčítat.
S platností od 23. prosince 2021 ČNB posunula lombardní sazbu na 4,75 %. Za tu si u ní komerční banky půjčují likviditu. Za vyšší úrok to logicky jinde dělat nebudou. Jde tedy o horní mez pro sazby na peněžním trhu. Diskontní sazba se vyšplhala na 2,75 %. Komerční banky si za ni mohou ukládat u ČNB přebytečné finance. Depozita si u jiných finančních institucí za nižší taxu pochopitelně nezaloží. Jedná se tedy o dolní limit tržních sazeb. Mezi nimi je repo sazba – zvýšená na 3,75 % – za kterou centrální banka prodává obchodním bankám cenné papíry se závazkem, že je v daném termínu koupí zpět.
Tématem, proč ČNB cílí na plus minus 2% inflaci a příliš nefandí opaku, tedy snižování spotřebitelských cen – jinými slovy deflaci – se zabýval jeden z posledních blogů. Proto se pojďme podívat, co vyšší základní sazby provedou vedle úvěrů a vkladů na spořící, termínované a další účty s další důležitou ekonomickou veličinou. S kurzem české měny.
Mělo by ho to teoreticky posílit. A to se také stalo. Koruna se v těchto dnech dostala těsně k hranici 25 Kč za 1 euro a má jít ještě níž. Tak výkonná nebyla skoro 2 roky. Pro české turisty mířící do světa to je dobrá zpráva, byť to možná zní v době pandemických uzávěr hranic lehce ironicky. Silná koruna také může spotřebitelům a podnikům zlevnit dovážené zboží a tedy zmírnit dopady importované inflace, kterou představují především předražené energie: plyn a ropa. To byl určitě taky jeden ze záměrů centrálních bankéřů.
Naopak dražší koruna – kurz je vlastně její cena – přidělává vrásky na čele tuzemským exportérům. Za svá ze zahraničí inkasovaná eura dostanou českých korun méně. Potřebovali by tedy k udržení ziskovosti podražit své zboží. Tak by ale v cizině oslabili svou konkurenceschopnost. To je zase rubem celé situace. Tím spíš, že české hospodářství stojí právě na vývozu.
Na kurz konkrétní měny působí samozřejmě nejen domácí inflace, ale i její míra a výhled ve státech, s jejichž platidlem se poměřuje. Vedle zmíněných základních úrokových sazeb hraje zásadní roli i kurzový systém dané země, platební bilance, případná intervence centrální banky, spekulace, prognózy, očekávání… Jde zkrátka o komplikovanou záležitost.
I proto, když se novináři onehdy ptali poměrně známého finančního analytika, jaký odhaduje budoucí kurs koruny, odvětil: „Kdybych to uměl, tak se tady s vámi nebavím a někde jinde vydělávám balíky peněz!“ V každém případě: nižší či vyšší hodnotě kurzu se firmy i spotřebitelé dokážou jakžtakž přizpůsobit a kalkulovat s ní ohledně svých budoucích aktivit. To, co je znervózňuje – či dokonce dokáže poškodit – je jeho značné a nečekané kolísání, volatilita. Pak se veškeré zahraniční podnikání plánuje obtížně. Platí to obecně o cenách. A měnový kurz není – jak už bylo řečeno – nic jiného. Takže co si přát do nového roku 2022? Mezi jiným: korunu stabilní a koronu slábnoucí.
Na portálu kolikmam.cz jsou dostupné informace o fyzických osobách a fyzických osobách podnikajících. Registrovaní uživatelé zde získají přístup k výpisům z registrů a dalším nabízeným službám.
