Pozor na závdavek! Na rozdíl od zálohy může propadnout

Stalo se nedávno, že jistý muž podepsal se známým bazarem kupní smlouvu na auto za cca 400 tisíc Kč. Při tom na dřevo složil 50 tisíc Kč, že prý zbytek ceny doplatí později. Za pár dnů si ale koupi ojetiny rozmyslel a požadoval vrácení oné – jak si mylně myslel – zálohy. Jenže těch 50 táců nebylo dle prodejce žádnou zálohou, ale závdavkem. A ten se na rozdíl od zálohy při nedodržení úmluvy nevrací, nýbrž propadá.

V našem konkrétním případě proto, že zájemce o vůz, který závdavek dal, od smlouvy nakonec odstoupil. Ale co by se stalo, kdyby se od původní dohody odvrátil ten autobazar? Jako příjemce závdavku by ho musel vracet dvojnásobně (!), tedy vyplatit zklamanému zákazníkovi rovnou 100 tisíc Kč. Pokud by ten na tom trval. Odmítnutý spotřebitel by jako satisfakci totiž alternativně mohl požadovat splnění nedodrženého závazku, nebo náhradu škody. Teoreticky lze nárokovat i kombinaci všeho, záleží ovšem na konkrétním obsahu smlouvy.

V každém případě je užitečné vědět, že závdavek není žádná započitatelná záloha, ani zástava, ani první splátka, nýbrž vlastně jakési odstupné či penále. Při naplnění kontraktu se samozřejmě musí vrátit. Lze ale i ujednat, že bude poslední splátkou.

Závdavek byl znovu zaveden do české legislativy zhruba po šesti dekádách pauzírování novým občanským zákoníkem. Doteď, tedy ani po pěti letech, se nicméně právníci – kvůli ne zcela jednoznačným příslušným paragrafům (§ 1808 a § 1809) – úplně neshodnou na detailních odlišnostech závdavku od zálohy (od kdy je co čím?).

Panují rovněž dohady o jeho povoleném obsahu (lze i nepeněžní?), o jeho přiměřené výši, nároku na jeho propadnutí (i po jen krátkém opoždění splátky?), případně ohledně povinnosti ho vrátit při plnění „po termínu“. A co by kupříkladu nastalo, dala-li by strana X závdavek, ale pak odstoupila od smlouvy, protože ji porušila strana Y? Závdavek by propadl ve prospěch protistrany (tedy Y), která nedrží slovo? Bonus za levárnu?

Čeká se tedy stále na vyjasnění od soudů, na příslušnou judikaturu. Avšak verdiktů ohledně závdavku je zatím jako šafránu. Starší prvorepubliková soudní rozhodnutí ale k dispozici jsou.

Navzdory zmíněným otazníkům je ale naopak zřejmé, že tento staronový instrument jistoty s poněkud archaickým názvem má svůj praktický smysl. Jinak by nemohl být tak dlouho využíván v řadě evropských zemí: například v Německu, Švýcarsku a Rakousku (tam od roku 1811; aplikován i na českém území tehdejšího císařství). Existuje jako důkaz uzavření smlouvy (např. pouze ústního), s následnou funkcí zajišťovací a sankční.  Inspirací bylo – jako skoro vždy – starověké římské právo.

Jasné je i to, že se určitě vyplatí si za pár stovek nechat předem od advokáta posoudit smlouvy, jejich okolnosti a transakce, týkají-li se většího majetku či sum peněz. Na laika totiž v džungli zákonů číhá rafinovaně maskovaných pastiček typu závdavek celá smečka.

Vyzkoušejte naše služby

Na portálu kolikmam.cz jsou dostupné informace o fyzických osobách a fyzických osobách podnikajících. Registrovaní uživatelé zde získají přístup k výpisům z registrů a dalším nabízeným službám.

Výpisy

100 Kč / výpis
  • Bankovní registr klientských informací (BRKI)
  • Nebankovní registr klientských informací (NRKI)
  • společný výpis z BRKI/NRKI

#Kolikmam365

499 Kč / rok
  • 4× ročně společný výpis z registrů (do 31. 12. 2020)
  • hlídání dat v registrech
  • aktuální přehled závazků
  • hodnocení úvěrové situace

Exekuce

40 Kč / dotaz
  • exekuce fyzických i právnických osob
  • nejdříve se dotazem ověří, zda je hledaná osoba v databázi
  • následně zjistíte detail případné exekuce

NetAgent

365 Kč / rok
  • služba chránící osobní data na internetu
  • monitoruje webové stránky a diskusní fóra
  • snižuje riziko krádeže identity v prostředí internetu

Sledujte nás

×

Odběrem novinek souhlasíte se zásadami ochrany osobních údajů.