Předlužené dědictví? Dědice ochrání soupis pozůstalosti
Dědictví je většinou pro dědice majetkovým přínosem, někdy ho ale může finančně zlikvidovat. Obdobně jako na první pohled neškodný dřevěný kůň zanechaný řeckým kmenem Danajů před branami obléhané Tróje nakonec zdecimoval její obyvatele. Tehdy v dávném starověku se totiž z útrob onoho bájného oře, pokládaného Trójany za dar a proto naivně vtaženého do města, vyvalili po setmění nepřátelští řečtí bojovníci. Následoval masakr.
Rovněž „až posléze“ se ze zdánlivě lukrativní pozůstalosti mohou vyklubat dluhy převyšující ostatní zanechaný majetek. Dědic přitom musí od roku 2014 poděděné dluhy uhradit věřitelům zesnulého v plném rozsahu. Odpovídá za ně, respektive za poměrnou část v případě více dědiců, celým svým majetkem. Když závazky nepokryje zděděný majetek, musí dědic pro peníze sáhnout do své peněženky, nebo si půjčit a pak splácet…
Ono se totiž dědí jmění, nejenom majetek. A jmění je souhrn majetku a dluhů. Je to komplex všech hmotných věcí, kont, peněz, práv, pohledávek, ale právě i dluhů a dalších závazků, které po sobě nebožtík zanechal.
Proto může mít jmění i zápornou hodnotu. Pak hovoříme o předluženém jmění, respektive o předluženém dědictví. Existuje proti takovémuto danajskému daru vůbec nějaká obrana? Ano, několik.
Podezřelé dědictví se dá jednoduše odmítnout. A to do 1 měsíce poté, co vás dědický soud o tomto právu informuje. Potenciální dědicové v zahraničí mají lhůtu 3měsíční. Zamítnout ho ale nemůže člověk, jenž v minulosti se zůstavitelem – to je ten, po kom se v případě smrti dědí – dobrovolně podepsal dědickou smlouvu.
Občanský zákoník zná i jinou zbraň na „kostlivce ve zděděné skříni“: zřeknutí se dědického práva již za života zůstavitele. Má formu smlouvy notářsky potvrzené. Po ruce je ale ještě jedno elegantnější řešení. Pakliže jako možný dědic nemáte přesnou představu o pozůstalosti, nicméně jste ochotni uhradit případné dluhy po zemřelém – ovšem jen a pouze do výše připsaného majetku – požádejte soud ústně či písemně o soupis pozůstalosti. Pokud tuto takzvanou výhradu soupisu neuplatníte a později vyplují na povrch neznámé závazky, budete za ně ručit nejen do hodnoty nabytého dědictví, ale i veškerým svým dalším majetkem.
Zároveň se soupisem můžete soudu navrhnout, aby vyzval případné věřitele zemřelého k přihlášení a doložení pohledávek. A to v přiměřené lhůtě. Většinou minimálně do 3 měsíců. Tato výzva se pak zveřejní na úřední desce soudu. Dokud nebude toto řízení skončeno, nemá dědic ani správce pozůstalosti povinnost věřitele uspokojovat. Věřitel, jinými slovy zapůjčitel, který se do stanoveného termínu neozve, pozbyl práva na úhradu, bude-li pozůstalost vyčerpána vyplacením včas ohlášených závazků. Ale! Zapůjčitel může dál usilovat o vyrovnání své pohledávky, jestliže o ní dědic věděl. Kupříkladu byl u toho, když si nebožtík od věřitele půjčoval peníze. A jsou na to svědci. Druhou situací hovořící ve prospěch zapůjčitele je, když do pozůstalosti rovněž patří zajištění jeho pohledávky.
Věřiteli se také může podařit prokázat, že dědic vědomě neuvedl do soupisu nějaký zůstavitelův majetek. I pak bude muset ne úplně poctivý či snad jen roztržitý děditel vyrovnat dluhy v plné výši – soupis nesoupis. Totéž nastane, když dědic pozůstalost smísí se svým majetkem nebo ji začne spravovat bez oprávnění. Ani poté ho soupis neochrání.
Pakliže ovšem dědic žádné důvodné obavy ze zadluženého dědictví nemá – například proto, že disponuje víceméně aktuálními úvěrovými zprávami zůstavitele – je pro něj výhodnější převzít dědictví bez soupisu. Náklady na znalecké posudky a další úkony nutné ke zjištění zanechaného jmění jsou totiž hrazeny z pozůstalostního podílu toho dědice, který o pořízení soupisu požádal. Dokonce kdyby vyžadoval soupis pozůstalosti bez vážného důvodu, může mu soud přikázat, aby vzniklé výdaje zaplatil z vlastní kapsy.
Na portálu kolikmam.cz jsou dostupné informace o fyzických osobách a fyzických osobách podnikajících. Registrovaní uživatelé zde získají přístup k výpisům z registrů a dalším nabízeným službám.
