Úroky u vkladů pod nulou? Pro firmy v některých zemích eurozóny realita!
Klienti za své vklady dostávají úrok, tedy odměnu za to, že vlastně bance půjčí své peníze. Že by tomu mohlo být naopak, zní absurdně. Jenomže, v některých zemích eurozóny (například v Německu a Dánsku) je to delší čas jev běžný poté, co Evropská centrální banka (ECB) zhruba před šesti lety srazila úrokové sazby do záporu. Udělala to účelově. Proto, aby si u ní komerční banky přestaly „na jistotu“ ukládat přebytečnou hotovost. A začaly více a odvážněji půjčovat domácnostem a podnikatelům. Tím se měla rozproudit uvadající unijní ekonomika a potlačit rizika hrozící deflace. Tento protiklad inflace sice znamená zvyšování kupní síly peněz, ale na druhou stranu tlumí zájem je utrácet či investovat. Ony se totiž při deflaci zhodnocují samy, bez rizika podnikání. Stačí je jen držet.
Ovšem pokud je deflace dlouhodobá, tak po počátečním zlevnění komodit a krátkodobém oživení hospodářství, vyústí nakonec v pokles firemních tržeb. To vede podniky ke snižování jejich nákladů včetně mezd a také k propouštění, tedy k růstu nezaměstnanosti. Vládám se pak také obtížněji daří splácet státní dluh. Právě těchto dopadů se ale politici bojí jak čerti svěcené vody. A tak tlačí na centrální bankéře ke snižování sazeb. Třeba i pod ono dříve nepodkročitelné dno – tedy pod nulu! Páky k tomu určitě mají. Guvernéry a viceguvernéry emisních bank, přestože ti více či méně proklamují svou naprostou nezávislost, přeci jen jmenují vrcholní státníci či politické instituce, často parlament. V Česku je to pravomoc prezidenta.
Některé zahraniční komerční banky po uvedeném kroku ECB neodolaly pokušení a negativní úrokové sazby přímo či ve formě poplatku přenesly na depozita svých korporátních klientů. Žádný jejich dramatický odliv se ale kupodivu nekonal. Firmy to prostě potřebují mít u bank dobré, už kvůli úvěrům, platbách a zabezpečení své volné likvidity. A změnit bankovní instituci může být pro podniky občas komplikované. Takže došlo hlavně k tomu, že korporace snížily objemy svých vkladů a raději prostředky investovaly. Kýženého stimulování ekonomiky tak bylo dosaženo. Nutno ale podotknout, že ne každý ekonom s takovouto léčbou ochabujícího hospodářství bezvýhradně souhlasí.
Leckoho možná napadne, že nechávají-li si banky za vklady od klientů de facto platit, tak by mohly oplátkou půjčovat minimálně zdarma, tedy bezúročně. K tomu ale nikdy nikde nedošlo. To mají úvěrové společnosti často „ošéfované“ nějakou „zero-floor“ klauzulí. Asi není překvapením, že na drobné střadatele západoevropské bankovní domy negativní depozitní sazby nevytasily. Ti by si totiž s velkou pravděpodobností – na rozdíl od firem – své peníze briskně vyzvedli a uložili do sejfu nebo pod matraci.
Nejsouce v eurozóně, tím spíš nemusí mít zatím tuzemské domácnosti strach z úroků „pod nulou“ u svých bankovních kont. Nicméně se stále bavíme o nominálních sazbách. Reálně, tedy po odečtení inflace, jsou úrokové taxy dlouhodobě záporné. Při současné zhruba 3% meziroční inflaci (i když ke konci roku má růst spotřebitelských cen zpomalit ke 2 %) a téměř nulovém úročení běžných účtů tak český klient bank přijde ročně zhruba o 2,5 % svých úspor. Tuto ztrátu mu ale vyrovná fakt, že své peníze má díky pojištění vkladů až na 100 000 € (cca 2,6 milionu Kč) v bezpečí. Pokud je chce navíc zhodnotit, musí se zkrátka poohlédnout po jiných bankovních či finančních produktech, než je osobní konto.
Na portálu kolikmam.cz jsou dostupné informace o fyzických osobách a fyzických osobách podnikajících. Registrovaní uživatelé zde získají přístup k výpisům z registrů a dalším nabízeným službám.
NEJPRODÁVANĚJŠÍ
Zvyšte vaši šanci na získání hypotéky nebo půjčky tím, že si ověříte údaje v registrech a zjistíte si vaše hodnocení.
NEJPRODÁVANĚJŠÍ
Prokažte vaši důvěryhodnost zaměstnavatelům nebo pronajímatelům nemovitostí zkráceným výpisem.
NEJPRODÁVANĚJŠÍ
Prověřte exekuce u osob a podnikatelů v oficiální databázi. Vyhnete se zbytečným nepříjemnostem.
Zjistěte jak energetické společnosti, firmy poskytující nákupy na splátky či eshopy hodnotí vaši úvěruschopnost.
Zkontrolujte vaše údaje týkající se úvěrových produktů a průběhu jejich splácení u bankovních institucí v Bankovním registru.
Zkontrolujte vaše údaje o finančních závazcích a průběhu jejich splácení u společností v Nebankovním registru.
Získejte detailní přehled všech závazků v registrech BRKI a NRKI, hodnocení úvěruschopnosti a upozornění v případě změn.
Monitorujte vaše osobní a finanční data na internetu. Předejdete tím zneužívání vašich dat a krádežím identity.
