Vydlužitel, vypůjčitel, výprosník - i vy jste jimi určitě někdy byli

Půjčitel a na druhé straně vypůjčitel nebo výprosník. Zapůjčitel kontra vydlužitel. Úvěrující a úvěrovaný … Že netušíte, co to je za historické figurky a vztahy? Přesto každý z vás si určitě aspoň jednu z těchto rolí někdy zahrál. Jde o současné oficiální názvosloví, které oprášila sotva tři roky stará novelizace občanského zákoníku. A to v pasáži týkající se různých forem přenechání věci jinému k užívání. Banky ale tuto staronovou terminologii do smluv vesměs nepromítly. S tím, že to z praktického hlediska není nutné a že povětšinou v dokumentech stejně používají neutrální slovo klient. Přesto neuškodí si uvedené termíny utřídit a trochu objasnit. Může se to hodit.

Začal bych závazkem, jehož název patří na tomto webu mezi nejfrekventovanější slova: tedy úvěrem. V souvislosti s ním nový občanský zákoník používá místo tradičního věřitele pojmu úvěrující. Dlužníka pak přejmenoval na úvěrovaného. Dalším druhem závazku je zápůjčka. V legislativě nahrazuje spolu s dalšími typy závazků (viz níže) zažitý termín půjčka. Ten, kdo něco někomu půjčuje, je zapůjčitel. Kdo si půjčuje, stává se vydlužitelem.

Úvěr je takovým bratrancem zápůjčky. Je to půjčka pouze peněz a vždy na úrok. Půjčená suma se nazývá jistina a dohodnuté úroky jsou pak její příslušenství. Specifikum úvěru je ještě v tom, že vzniká už uzavřením smlouvy, peníze jsou převáděny a čerpány později. Zápůjčka ovšem začíná až předáním věci. A na rozdíl od úvěru může být zdarma. Čili pokud se týká peněz, může být bezúročná. Poznávacím znakem zápůjčky také je, že se vztahuje jen a pouze na věci zuživatelné. Tedy na ty, které se dají nějak spotřebovat a jsou zaměnitelné. Třeba ovoce, sůl, vajíčka, benzín … a také peníze.

Vydlužitel tak nevrací přesně ten konkrétní předmět, který si zapůjčil, nýbrž stejný druh věci. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat vrácení přiměřeného většího množství nebo lepší jakosti. V případě zápůjčky získá vydlužitel k zapůjčené věci vlastnické právo. Na rozdíl od dalších dvou níže uvedených závazků, kde vzniká pouze právo užívací. Jedním z nich je výpůjčka. Ta už se vztahuje na konkrétní nezuživatelnou a nezaměnitelnou věc: Soused půjčí sousedovi výkonnou brusku a tento konkrétní přístroj by se mu měl také vrátit. Znakem výpůjčky je, že je vždy zdarma.

Když si tedy půjčíte v knihovně knížku, tak se o tom sice mluví jako o výpůjčce, ale z hlediska práva o ní nejde. To půjčení totiž není zadarmo. Za průkazku do knihovny se platí. Je to tedy nájem. Jestliže v hypermarketu vhodíte do nákupního vozíku desetikorunu, abyste s ním mohli drandit mezi regály, tak je to klasická výpůjčka. Mince se vám vrátí – představuje jen zálohu, ne úplatu. Půjčitel a vypůjčitel jsou zpravidla domluveni na termínu vrácení nebo alespoň na účelu, ze kterého výpůjční doba vyplývá. Tím se výpůjčka odlišuje od posledního a nejméně formálního závazku.

Hovoříme o výprose. Nastane, když půjčitel přenechá výprosníkovi libovolnou věc bez podmínek: tedy bezplatně, bez ujednání doby a účelu užívání. Summa summarum: Jestliže půjčím kamarádovi vrtačku s tím, že ji momentálně nepotřebuji a až budu, tak si o ní řeknu, je to výprosa. Kdybych mu ji přenechal s tím, že jí chci mít zpátky k dispozici zítra večer, byla by to výpůjčka.  Kdybych býval dokonce požadoval za půjčení i nějakou odměnu nebo úplatu, šlo by o nájem movité věci.

Pokud půjčím sousedce zaměnitelnou věc, kterou spotřebuje – třeba vajíčka nebo prášek do pečiva – a ona mi vrátí jiná vajíčka a prášek, které zítra koupí v sámošce, půjde o zápůjčku. Pakliže bych dal z ruky do ruky kamarádovi peníze na motorku a dohodnul se s ním na formě vrácení (konkrétní lhůta nebo na požádání) byla by to rovněž zápůjčka. Bez ohledu na to, zde bych chtěl za to navíc nějakou odměnu nebo úrok. Jestliže bych ale kámošovi půjčit peníze nejprve závazně slíbil s tím, že mu je poskytnu až na jeho požádání a že mi je musí vrátit i s úroky, byl by to úvěr. Je to obdobné, jako když vám banka vydá kreditní kartu. To je samozřejmě také úvěr.

Vyzkoušejte naše služby

Na portálu kolikmam.cz jsou dostupné informace o fyzických osobách a fyzických osobách podnikajících. Registrovaní uživatelé zde získají přístup k výpisům z registrů a dalším nabízeným službám.

Výpisy

100 Kč / výpis
  • Bankovní registr klientských informací (BRKI)
  • Nebankovní registr klientských informací (NRKI)
  • společný výpis z BRKI/NRKI

#Kolikmam365

499 Kč / rok
  • 4× ročně společný výpis z registrů (do 31. 12. 2020)
  • hlídání dat v registrech
  • aktuální přehled závazků
  • hodnocení úvěrové situace

Exekuce

40 Kč / dotaz
  • exekuce fyzických i právnických osob
  • nejdříve se dotazem ověří, zda je hledaná osoba v databázi
  • následně zjistíte detail případné exekuce

NetAgent

365 Kč / rok
  • služba chránící osobní data na internetu
  • monitoruje webové stránky a diskusní fóra
  • snižuje riziko krádeže identity v prostředí internetu

Sledujte nás

×

Odběrem novinek souhlasíte se zásadami ochrany osobních údajů.