CBDC chce nabídnout výhody e‑peněz i hotovosti; přesto má kritiky
Centrální banky po celém světě (už ve více než 100 státech) stále intenzivněji zvažují, že i v souvislosti s klesajícím podílem hotovostních plateb a rostoucí oblibou digitálních kryptoměn časem zavedou vlastní elektronickou měnu (CBDC – Central Bank Digital Currency). A to včetně unijní Evropské centrální banky, amerického Fedu, dokonce i technologicky neutrální České národní banky. Není to prý otázka nejbližších let – aby občan měl přímo u centrální banky konto a s ním spárovanou digitální peněženku/aplikaci ve svém mobilu. Přesto už dnes normálního člověka se standardními vědomostmi o financích na první dobrou napadá: Proč vlastně, o co tu jde? Vždyť digitální peníze už pěkných pár let běžně používáme. Platíme bezhotovostně, bezkontaktně, mobilně, využíváme internetové bankovnictví, platební aplikace, kreditky dokonce virtuální, investujeme do kryptoměn, částečně skrze ně něco nakupujeme…
Jenomže, málokdo si – bez hlubšího zamyšlení – uvědomuje, že bezhotovostní platba kartou či převodem je založena na vztahu klient-komerční banka-obchodník-kartová asociace (veskrze americká, což Evropě moc nevoní). Tyto bezhotovostní peníze (včetně například podnikových a spotřebitelských úvěrů) generuje tedy soukromý sektor; centrální banka – potažmo stát – s nimi moc společného nemají. Jen komerčním bankám k emisi e‑peněz udělují licenci a snaží se vznik nového oběživa regulovat. Jinými slovy: zatímco bankovky a mince představují vaši pohledávku rovnou za centrální bankou, tak váš účet je pohledávkou za privátní bankou (soukromým subjektem, je to jeho závazek, pasivum).
Elektronické platby nejsou úplně bez nákladů, tu a tam je potřeba zaplatit nějaký ten poplatek. To se především některým obchodníkům moc nelíbí, viz současná občas dost vyhrocená debata o „cash only“. Na druhé straně ani tisk/ražba a distribuce nových bankovek/mincí (nahrazují opotřebované) není zadarmo. I proto zřejmě národní banky vážně přemýšlí o vlastních e‑penězích s tím, že e‑transakce v jejich režii by mohly být levnější, neboť bez prostředníků.
Cash platba na rozdíl od té bezhotovostní je totiž užší relací: jen mezi obchodníkem a kupujícím. Je anonymní, nikdo ji neeviduje, datově nezpracovává. Tuto „svobodu“ papírových peněz stále dost lidí oceňuje, především konzervativci. A právě digitální měna centrálních bank (tvrdí ony) by měla mít obdobné rysy. Tedy plusy e‑peněz i bankovek zároveň, s eliminací jejich minusů.
Papírovým penězům nehrozí hackerský útok ani výpadek terminálů, ovšem z pod matrace vám je může šlohnout zloděj. V komerční bance jsou peníze lépe zabezpečeny. Nicméně zase, jen do určité výše. Aktuálně do 100 000 eur na jednoho klienta u jedné banky. Retailové (rozuměj občanů) účty u centrálních bank by prý mohly být pojištěny výše, možná plně. Hotovostí není fakticky možné, ani žádoucí – kvůli riziku praní špinavých peněz – provádět větší platby. Bylo by to i značně nepraktické. Navíc, většina transakcí už není realizována osobně – z ručky do ručky. Vroubkem hotovosti je též její nulové úročení. Ovšem jak a kdy, u e‑depozit se v některých zemích sem tam vyskytují i záporné sazby. Pak je i „0″ dobrá.
Kritici digitálních peněz centrálních bank ale varovně zvedají prst: „CBDC rozhodně nemusí být anonymní měnou!“ Že prý právě centrální banky/státy se díky vlastní „programovatelné“ digi-měně stanou Velkým sledovacím bratrem (viz Orwellův román 1984) nás všech. Že přes CBDC budou moci určovat, kdo si kdy, dokdy a co může či naopak nesmí (odměnou či trestem) pořídit, zaplatit, koupit, objednat… K čemuž se dle nich v přímém přenosu schyluje například v Číně s jejím „social score systémem“.
Naopak národní banky kromě výše vypočítaných kladů ohledně CBDC oponují tím, že jimi garantovaná e‑měna nabídne digitální verzi platebního styku pro co nejvíce subjektů retailového i byznys trhu bez nutnosti budovat nákladnou bankovní infrastrukturu. Tudíž je CBDC přitažlivá zvláště pro rozvojové a roztříštěné země cílící na finanční inkluzi – třeba pro Bahamy.
Emisní banky však zároveň připouští, že zákonná digitální měna – tím spíše, že by byla i úročena – by jim zajistila přímý, a tedy mocnější vliv na monetární politiku. I to, že potenciální hrozbou ze strany CBDC je pokles depozit elektronických peněz u komerčních bank. Ty by tak mohly mít zvýšené náklady a poskytovaly by tudíž méně úvěrů. Nicméně na distribuci digi-měny by se zřejmě podílely, centrální banky totiž samy nemají většinou žádnou vlastní síť poboček, ani klientské zkušenosti s občany-střadateli. Atraktivitu CBDC by tedy z důvodu stability finančních trhů bylo nutné regulovat – například zastropováním transakcí. Komerční banky budou zase zřejmě muset na příchod národní digi-měny reagovat zvýšením nabízených benefitů. Spotřebitel i firmy by tedy mohli na CBDC vydělat.
Závěrem zdůrazněme, že jedinou zákonnou peněžní jednotkou je v Česku stále koruna ve formě bankovek či mincí. Každý má povinnost tuto hotovost přijmout (na rozdíl třeba od platby kartou). Digitální korunu česká legislativa nezmiňuje, musela by se tedy s nástupem CBDC změnit. Zákonná e‑měna stojí před spoustou dalších nevyřešených problémů, zejména technologických. Je tedy dle mnohých expertů zatím jen pouhým konceptem v plenkách, vlastně sci-fi. Dle jiných však může nečekaně rychle dospět. Ani tak by neměla vyhráno – v některých zemích pilotní testování národní digi-měny pohřbil nezájem lidí preferujících staré dobré komerční banky. Uvidíme.
Na portálu kolikmam.cz jsou dostupné informace o fyzických osobách a fyzických osobách podnikajících. Registrovaní uživatelé zde získají přístup k výpisům z registrů a dalším nabízeným službám.
NEJPRODÁVANĚJŠÍ
Zvyšte vaši šanci na získání hypotéky nebo půjčky tím, že si ověříte údaje v registrech a zjistíte si vaše hodnocení.
NEJPRODÁVANĚJŠÍ
Prokažte vaši důvěryhodnost zaměstnavatelům nebo pronajímatelům nemovitostí zkráceným výpisem.
NEJPRODÁVANĚJŠÍ
Prověřte exekuce u osob a podnikatelů v oficiální databázi. Vyhnete se zbytečným nepříjemnostem.
Zjistěte jak energetické společnosti, firmy poskytující nákupy na splátky či eshopy hodnotí vaši úvěruschopnost.
Zkontrolujte vaše údaje týkající se úvěrových produktů a průběhu jejich splácení u bankovních institucí v Bankovním registru.
Zkontrolujte vaše údaje o finančních závazcích a průběhu jejich splácení u společností v Nebankovním registru.
Získejte detailní přehled všech závazků v registrech BRKI a NRKI, hodnocení úvěruschopnosti a upozornění v případě změn.
Monitorujte vaše osobní a finanční data na internetu. Předejdete tím zneužívání vašich dat a krádežím identity.
