Co chrání kvalifikovaného investora? Zkušenosti a peníze

Leží vám na účtech pár milionů, které jste si vydělali během kariéry nebo třeba zdědili. Rádi byste je zhodnotili. Ale nechce se vám investovat individuálně, kupříkladu na burze. Byť tomu docela rozumíte, tak nemíníte ztrácet drahocenný čas neustálým analyzováním finančních a komoditních trhů. Ani sami nehodláte přímo kupovat nemovitosti, firmy či podíly v nich. Budoucí starosti o tato aktiva vás prostě nelákají. Opravdu ne! To spíš jste osloveni myšlenkou kolektivního investování. Tedy aspoň částečně.

Kvitujete, že fond kolektivního investování musí mít povolení od České národní banky, stejně jako jeho licencovaný správce-obhospodařovatel, administrátor i depozitář. (více o nich v minulém blogu). To totiž zvyšuje bezpečnost a kredibilitu fondového podnikání. Oceňujete i to, že se o portfolio fondu, tedy o jeho investice, starají profesionálové. K zahození není ani fakt, že investiční fond má za určitých podmínek sníženou daň z příjmu: na 5 % oproti 19 % pro většinu jiných korporací. Tím se mu zvyšuje čistá ziskovost.

Ovšem na druhé straně byste přivítal/a, aby fond směl investovat i do potenciálně výnosnějších instrumentů než do víceméně konzervativních akcií a dluhopisů prověřených institucí. Profity z nich se vám totiž nezdají zrovna atraktivní. Že většinou přemohou inflaci vám rozhodně nestačí. Klidně byste přijali spolu s šancí na lepší výtěžnost i vyšší míru rizika, neboť ani případná ztráta i v řádu stovek tisíc by vás finančně nezruinovala. Máte přece patřičné rezervy.

Vyznáte se třeba ve starožitnostech, v kolekci máte pár cenných kousků. A jako nadšeným sběratelům by vám konvenovalo, kdyby váš fond koupil nějaké věhlasné dílko. Nebo jste fandy vznikajících fin-techů a chcete být účastníky fondu, který tento nový byznys sektor bude finančně stimulovat. Někdo vám podobný je zase blázen do autoveteránů nebo archivních vín či starých whisek. Jiní predikují velkou budoucnost solárním elektrárnám, zemědělské půdě či supermoderním kancelářským a průmyslovým budovám. Další by zase nadšeně spoluinvestovali s takzvanými Private Equity či Venture Capital fondy, tedy v prvním případě do zralých a ve druhém do teprve začínajících firem, které nejsou kotovány na žádné burze. V neposlední řadě existují i jedinci, které přitahuje spekulace s měnovými kurzy, opcemi, futures kontrakty…

No, tak na právě na vás a vám podobné movitější, věci znalé a zkušené investory zákon o investičních společnostech a investičních fondech pamatuje. A nabízí takzvaného fondy kvalifikovaných investorů. Aby se to ale nepletlo, tak byť také shromažďují prostředky ke společnému investování, tak už je legislativa neoznačuje a nepovažuje za fondy kolektivního investování. Ty jsou totiž určeny především pro drobné investory, tedy pro širokou veřejnost. Do výše vyjmenovaných riskantnějších segmentů kolektivní fondy ukládat peníze nesmí – viz předchozí blog. Ale pozor - aby se to trochu pomotalo, tak pro oba typy fondů, bohužel, se občas zmatečně používá totožná zkratka: FKI.

Zákonodárce po kvalifikovaných investorech za povolení vstupu do méně regulovaných a tedy méně chráněných „kvalifikovaných“ fondů (neplatí pro ně například přísné požadavky na diverzifikaci/rozložení rizika a na téměř okamžitou likviditu) něco požaduje. Kvalifikaci, jak výraz sám napovídá. Za prvé musí prokázat svou finanční sílu tím, že do fondu vloží minimálně ekvivalent 125 tisíc eur (asi 3,2 milionu Kč) a zároveň čestně prohlásí, že mají zkušenosti s investováním do těch finančních nástrojů, na které se jimi zvolený fond pevně specializuje. Jinými slovy, že si uvědomují veškeré hrozby. Mohou rovněž investovat pouze od 1 milionu Kč výše. Pak ale jsou povinni administrátorovi fondu doložit, že vklad odpovídá jejich finančnímu zázemí a navíc také musí úspěšně vyplnit znalostní test.

Nejrozšířenější podobou kvalifikovaných fondů v Česku je takzvaný SICAV (Societe d’Investissement A Capital Variable), tedy akciová společnost s proměnným základním kapitálem. Je to takový hybrid podílového fondu a fondu ve formě „akciovky“. Vydává dva druhy akcií: zakladatelské s hlasovacím právem a investiční s právem odkupu.

V tuzemsku je registrováno na 200 FKI se zainvestovaným  majetkem kolem 155 mld. Kč. Kromě kvalifikovaných jedinců do nich mohou vkládat prostředky i firmy, tedy také institucionální investoři. Pro srovnání – v ostatních podílových a dalších investičních fondech, čili v těch zmíněných kolektivních, mají Češi dle dat Asociace pro kapitálový trh (AKAT) ze září 2018 uloženo zhruba 500 miliard Kč.

Je dobré si uvědomit, že tyto miliardy ve fondech jsou na jedné straně investicí a na druhé straně významnou finanční injekcí pro firmy, které své akcie, dluhopisy, podíly a další aktiva nabízejí, aby se dostaly ke kapitálu a mohly se dále rozvíjet. Fondy prostě peníze ležící ladem dokážou proměnit v katalyzátor, tedy jakési účinné mazadlo trhu. Zkrátka investováním nepomáhají investoři jen sobě.

Vyzkoušejte naše služby

Na portálu kolikmam.cz jsou dostupné informace o fyzických osobách a fyzických osobách podnikajících. Registrovaní uživatelé zde získají přístup k výpisům z registrů a dalším nabízeným službám.

Výpisy

100 Kč / výpis
  • Bankovní registr klientských informací (BRKI)
  • Nebankovní registr klientských informací (NRKI)
  • společný výpis z BRKI/NRKI

#Kolikmam365

499 Kč / rok
  • 4× ročně společný výpis z registrů (do 31. 12. 2020)
  • hlídání dat v registrech
  • aktuální přehled závazků
  • hodnocení úvěrové situace

Exekuce

40 Kč / dotaz
  • exekuce fyzických i právnických osob
  • nejdříve se dotazem ověří, zda je hledaná osoba v databázi
  • následně zjistíte detail případné exekuce

NetAgent

365 Kč / rok
  • služba chránící osobní data na internetu
  • monitoruje webové stránky a diskusní fóra
  • snižuje riziko krádeže identity v prostředí internetu

Sledujte nás

×

Odběrem novinek souhlasíte se zásadami ochrany osobních údajů.