Dluhopisy ano, ale pozor na finanční šmejdy
Rozhodnete-li se investovat do firemních dluhopisů, rozhodně zařaďte páku své obezřetnosti na nejvyšší možný stupeň. Obecně platí: Čím menší a neznámější společnost, tím vyšší riziko. O co lákavější úrok nabízí, a navíc po telefonu, o to větší hrozba pro vaši peněženku. A to přesto, že vám svatosvatě garantuje pevný výnos, ohání se lukrativním projektem, na který právě vaše peníze použije a mává vám před nosem dluhopisovým prospektem, který schválila Česká národní banka. Jenomže centrální banka, jak sama varuje na svém webu, posuzuje pouze formální náležitost prospektu, který je něco jako rodný list dluhopisu. Vůbec neprověřuje bonitu a kredibilitu emitenta, který zmíněný cenný papír vydává. Ani jeho „exkluzivní“ podnikatelský záměr, na nějž jsou drobní investoři vábeni jak medvědi na med.
Dluhopis není nic jiného než půjčka. Pokud si ho koupíte, stanete se věřitelem a vlastníkem finančního produktu, kterému se také říká obligace. Firma, tedy emitent dluhopisu, bude vaším dlužníkem. Jako držitel obligace pravidelně (řekněme každý půlrok) inkasujete pevně předem dohodnutý – čili fixní – úrokový výnos, nazývaný též kupón.
K datu splatnosti obligace (jinak „dospělost“ či „maturita“), dejme tomu za 5 let, by vám pak emitent měl vrátit jistinu. Tedy sumu, za kterou vám dluhopis byl prodán. Jinak též nominál. To je typický případ, dluhopis však může mít řadu dalších variant.
S obligacemi se po jejich vydání (primární trh) dá dál obchodovat (na sekundárním trhu). Jenomže předchozí věta právě představuje jedno z úskalí dluhopisů od de facto anonymních či narychlo založených a neprověřených firem (spíš pouhých firemních schránek). Jimi emitované dluhopisy od vás s nejvyšší pravděpodobností nikdo nikdy nekoupí, jestliže kupříkladu budete najednou potřebovat hotovost a proto se jich rozhodnete zbavit. Budou tedy mít minimální až nulovou likviditu.
Kdyby k vaší smůle podnik-emitent zkrachoval, tak vězte, že na 99,99 % jsou jím vydané dluhopisy nezajištěné (ani nemovitostí, ani ručením, ani směnkou…). Nebývají rovněž nijak pojištěny – na rozdíl třeba od vkladů vedených u bank, stavebních spořitelen a družstevních záložen. Za peníze, které má klient u těchto finančních institucí uložené na běžném, spořicím či termínovaném účtu totiž ručí Garanční systém finančního trhu až do výše 100 tisíc eur. V některých případech může být tento limit navýšen.
Krajně podezřelé je, jestliže pofiderní společnost nabízí obligace s nadstandardně vysokými úroky (kolem 10 % a více), a navíc ještě telemarketingově. To telefon rychle zavěste či vypněte. Maximálně si nechte poslat nabídku písemně a pak ji zkonzultujte s odborníkem. Pro agresivní a podvodné praktiky se takovýmto firmám a jejich zástupcům začalo říkat „finanční šmejdi“. Podsouvané dluhopisy jsou označovány za „prašivé“.
Je třeba si také uvědomit, že většina menších firem prodává vlastní dluhopisy proto, že jinak se k penězům nedostanou. Žádná banka by je neúvěrovala. Respektive, jejich podnikatelský plán „na oko“, nejasný majetek a ztrátové hospodaření by renomované finanční instituce rychle prokoukly. Jestliže tedy chcete investovat do dluhopisů, a nemáte s tím moc zkušeností, mělo by to být nejprve na burze či pod dohledem osvědčené investiční společnosti nebo třeba vaší banky. Určitě vám rády poradí.
Pakliže je vám proti srsti toto doporučení respektovat a hodláte vložit své volné peněžní prostředky do korporátních dluhopisů samostatně, bez porady s investičními experty, tak si aspoň důkladně prostudujte jejich emisní podmínky a prospekt. Už tyto dokumenty mohou naznačit vyšší rizikovost takovýchto obligací, jinými slovy jejich nižší atraktivitu: například poznámkou, že případné pohledávky držitelů dluhopisů budou v případě úpadku emitenta uspokojeny až jako poslední.
Informace o ekonomické situaci firem lze zase vyhledat ve veřejných registrech. Tím je třeba Sbírka listin, kam mají podniky povinnost ukládat výroční zprávy, výkazy zisků či ztrát, zprávy auditorů... Pokud tak nečiní, tím spíš jsou podivné. Případně můžete drobnou či střední společnost nabízející dluhopisy vyzvat, ať prokáže své ekonomické zdraví nějakých nezávislým ratingem (hodnocením), kupříkladu Ratingem MSP. Výše uvedeným jsem rozhodně nechtěl hodit všechny dluhopisy menších podniků do jednoho pytle a poslat do zatracení. Zcela jistě existují pozitivní výjimky. Také nemíním zpochybnit tezi, že obligace patří mezi vůbec nejbezpečnější investice. Ano, ale zejména pokud je vydává stát, banky či velké, známé a stabilní korporace. Ale ani jejich „bondy“ nejsou zcela bez rizika, třeba inflačního. O tom příště.
Na portálu kolikmam.cz jsou dostupné informace o fyzických osobách a fyzických osobách podnikajících. Registrovaní uživatelé zde získají přístup k výpisům z registrů a dalším nabízeným službám.
NEJPRODÁVANĚJŠÍ
Zvyšte vaši šanci na získání hypotéky nebo půjčky tím, že si ověříte údaje v registrech a zjistíte si vaše hodnocení.
NEJPRODÁVANĚJŠÍ
Prokažte vaši důvěryhodnost zaměstnavatelům nebo pronajímatelům nemovitostí zkráceným výpisem.
NEJPRODÁVANĚJŠÍ
Prověřte exekuce u osob a podnikatelů v oficiální databázi. Vyhnete se zbytečným nepříjemnostem.
Zjistěte jak energetické společnosti, firmy poskytující nákupy na splátky či eshopy hodnotí vaši úvěruschopnost.
Zkontrolujte vaše údaje týkající se úvěrových produktů a průběhu jejich splácení u bankovních institucí v Bankovním registru.
Zkontrolujte vaše údaje o finančních závazcích a průběhu jejich splácení u společností v Nebankovním registru.
Získejte detailní přehled všech závazků v registrech BRKI a NRKI, hodnocení úvěruschopnosti a upozornění v případě změn.
Monitorujte vaše osobní a finanční data na internetu. Předejdete tím zneužívání vašich dat a krádežím identity.
