Na co dát pozor při crowdfundingu! A jaký typ už musí mít licenci ČNB
Poskytovatelé takzvaného úvěrového a investičního crowdfundingu pro firmy musí mít od listopadu 2023 ke své činnosti celoevropskou licenci od České národní banky (ČNB). Tak to nařizuje unijní legislativa. Dosud jim stačilo živnostenské oprávnění a povolení pro poskytování platebních služeb. Nyní už ale musí splňovat náročnější dohledová kritéria, podobně jako investiční zprostředkovatelé či obchodníci s cennými papíry.
Licenci zatím v Česku získaly jen tři platformy, pro pár dalších je prý na cestě. Desítkám zbylým online zprostředkovatelům skupinového financování podnikatelských (sic!) projektů skrze úvěry nebo přes nabídku majetkových podílů (equity crowdfunding) či dluhopisů (securities-based crowdfunding) hrozí bez požadované certifikace mnohamilionové pokuty. Nesmějí už zahajovat nové projekty/nabídky. Mohou jen dokončit ty běžící. Nebo se přeorientovat na jinou verzi crowdfundingu.
Zjednodušeně řečeno – regulace se zatím týká jen toho modelu crowdfundingu (přeloženo z angličtiny: davového financování), kdy skupina lidí na základě veřejné výzvy zprostředkovatele podpoří peněžně nějaký firemní podnikatelský projekt (typicky developerský či startupový). S vidinou nadstandardních zisků se ale často do kolektivního financování zapojí i nezkušení jedinci. Ti navíc dle pohledu unijních i českých zákonodárců nemají o podnicích, do kterých chtějí investovat, dostatek potřebných informací. Takže je potřeba je nějak ochránit. Riziko krachu sebelepšího crowdfundingového počinu totiž nikdy není nulové.
Záruku větší serióznosti by měly poskytovat právě licencované crowdfundingové platformy. Projekty firem žádajících o peníze musejí důkladně proklepnout: podívat se jim na cashflow, zajištění investice, platební morálku, kreditní i výsledkovou historii… A drobným investorům pak předložit výslednou risk analýzu, která jim pomůže s investičním rozhodnutím. Je-li zkoumaný byznysový záměr nerealistický, tak by jej crowdfundingový fintech vůbec neměl veřejnosti nabízet.
Z toho plyne doporučení, že průměrně ekonomicky vzdělaný spotřebitel by se měl pouštět do investičního crowdfundingu ideálně jen s licencovanými, a tedy regulovanými a prověřenými platformami. Jejich jmenný registr vede Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA – napříč EU jich je dosud zhruba 100), ale snadnější cestou k ověření konkrétního subjektu než „projíždění“ nepřehledné excelové tabulky je rovnou se optat u lokálního regulátora finančních trhů. V tuzemsku jím je zmíněná centrální banka. K odpovědím na dotazy veřejnosti má koneckonců instalovanou zelenou linku.
Jak již bylo naznačeno – ne všechny typy crowdfundingových marketů dotyčné speciální povolení potřebují. Například ne ty, které investují vlastní peníze (na vlastní účet) a nabízejí jen takzvanou participaci na jimi poskytnutých úvěrech. Do investičního crowdfundingu zákon zatím nezahrnuje – k údivu některých expertů – ani postupování úvěrových pohledávek. Pod dohledem ČNB není ani odměnový či dárcovský (charitativní) crowdfunding. Rovněž ne online tržiště, přes která lidé půjčují lidem (P2P systém oproti regulovanému P2B = Peer to Business, jindy také Platform to Business). Crowdfunding prostě zatím nemá zřetelně ostrou definici a situaci kolem něj určitě nelze označit za veskrze přehlednou, logickou a dořešenou.
Jasné nicméně je, že investiční crowdfunding – a o něm je zde řeč – je alternativním, flexibilním a doplňkových zdrojem financování pro firmy, které nedosáhnou z nějakého důvodu na bankovní úvěr. Nebo jim jeho rámec nestačí a potřebují si rychle půjčit jinde.
Přestože jsou crowdfundingové aktivity většinou zajištěny (zástavou nemovitého, ale i movitého majetku, případně směnkou), tak nezaručují 100% návrat vložených peněz. Lákají sice na nadprůměrné výnosy, ale nadprůměrné je většinou i jejich riziko. A je třeba upozornit, že crowdfundingová platforma za zprostředkovanou investici v případě jejího krachu 100% neodpovídá. I když zaručuje stálý výnos, případně vymáhá plnění závazku. Sice projekty prověřuje, ale stále je jen prostředníkem: přesněji komisionářem a věřitel-investor pak komitentem. Drobnému investorovi dluží přímo firma, které přes platformu půjčil peníze. Ta má přímo jemu pravidelně odvádět dohodnuté úroky, a nakonec i vrátit jistinu (investovanou částku). Případně – při jiné variantě investice – posílat podíly ze zisku.
Z výše uvedených důvodů by měl spotřebitel investovat přes crowdfunding jen část svých volných peněz, a rozhodně do více projektů. Aby diverzifikoval riziko, a i při kolapsu jedné z investic stále ještě celkově profitoval. Měl by se podívat i na konečné reálné zhodnocení crowdfundingové investice po odečtení poplatků pro platformu. Pokud je jen o málo vyšší než například úročení na konzervativním spořicím účtu, tak zřejmě nemá logiku se do skupinového financování pouštět.
U crowdfundingové platformy by si měl člověk také zjistit, zda má dostatečně přesvědčivé množství zafinancovaných současných i minulých projektů. Je-li tedy úspěšná. A jestli zveřejňuje procento defaultů (nedodržených závazků), čili zda je transparentní. Není od věci se zajímat i o renomé manažerů a majitelů, kteří za ní stojí a rovněž o recenze a zkušenosti jiných investorů. U zajištěných projektů je také dobré vědět „do jaké výše“. Tedy dopátrat se LTV – loan to value. Čím nižší poměr celkové půjčky k hodnotě zastavené nemovitosti, tím samozřejmě lépe. Pro ilustraci: u hypoték doporučuje ČNB hodnotu ukazatele LTV maximálně ve výši 80 %. U riskantnějšího crowdfundingu by tedy rozhodně tento benchmark neměl být překročen.
Na portálu kolikmam.cz jsou dostupné informace o fyzických osobách a fyzických osobách podnikajících. Registrovaní uživatelé zde získají přístup k výpisům z registrů a dalším nabízeným službám.
NEJPRODÁVANĚJŠÍ
Zvyšte vaši šanci na získání hypotéky nebo půjčky tím, že si ověříte údaje v registrech a zjistíte si vaše hodnocení.
NEJPRODÁVANĚJŠÍ
Prokažte vaši důvěryhodnost zaměstnavatelům nebo pronajímatelům nemovitostí zkráceným výpisem.
NEJPRODÁVANĚJŠÍ
Prověřte exekuce u osob a podnikatelů v oficiální databázi. Vyhnete se zbytečným nepříjemnostem.
Zjistěte jak energetické společnosti, firmy poskytující nákupy na splátky či eshopy hodnotí vaši úvěruschopnost.
Zkontrolujte vaše údaje týkající se úvěrových produktů a průběhu jejich splácení u bankovních institucí v Bankovním registru.
Zkontrolujte vaše údaje o finančních závazcích a průběhu jejich splácení u společností v Nebankovním registru.
Získejte detailní přehled všech závazků v registrech BRKI a NRKI, hodnocení úvěruschopnosti a upozornění v případě změn.
Monitorujte vaše osobní a finanční data na internetu. Předejdete tím zneužívání vašich dat a krádežím identity.
