Optimalizujte cílovou částku stavebního spoření s ohledem na úvěr
Z party kamarádů ze školy se jich 10 shoduje v tom, že se založením rodiny není kam spěchat. Pár let si ještě hodlají – bez závazků! – užívat. Cestovat. Věnovat se umění. Studovat, co je baví. A ideální pro tuto vizi by bylo mít vlastní apartmán. Jenže ten stojí v jejich městě plus minus 1000 liber. Každý z našich kumpánů je přitom schopen si dát ročně stranou v průměru 100 liber. Co naplat, musí si tedy 10 let počkat. V průměru. Je to správná úvaha? Je i není! Jednoho z nich vtipně napadlo, že mohou spojit síly. Za 1. rok dají dohromady právě 1000 liber (10x100). A za to se už dá pořídit jeden byteček. Jednomu z nich tedy už po pouhém roce může vytoužený příbytek říkat „Pane můj“. Po 2. roce ukládání peněz do společného fondu se majitelem vysněné nemovitosti stane další člen skupiny – v pořadí 2. O výběru nechť rozhodne třeba los. Nakonec tedy 9 z nich bude vegetovat ve vlastním bytě dříve než za oněch předpokládaných 10 let. Poslední spolužák – 10. – se sice k privátnímu obydlí dostane až po 10 letech, ale de facto neztratí nic oproti situaci, kdy by býval šetřil individuálně a do spořícího bratrstva nevstoupil. Naopak.
Může ho hřát dobrý pocit, že svým druhům pomohl. I to se časem může projevit jako dobrá investice. Navíc během té dekády mohl změnit priority. Mládenecký život ho už třeba přestal interesovat. Ambicí této rekonstrukce je ilustrovat, jak se koncem 18. století zrodila v Británii idea stavebního spoření. O něco později pak byla v mnoha evropských zemích úspěšně realizována.
Proč ale vlastně stát tento finanční produkt v současnosti dotuje? V Česku až 2000 Kč ročně (do roku 2003 dokonce 4500 Kč). Subvencuje ho mimo jiné proto, že komunita účastníků tohoto spoření z něj snímá část jeho povinností. A to té zajistit občanům, zejména pak rodinám, bydlení. Mimochodem – zmínku o právu na bydlení byste v české Ústavě či Listině základních práv a svobod hledali marně, přesto tento nárok existuje. Alespoň tedy na papíře. Česká republika totiž podepsala řadu mezinárodních dohod, ze kterých tato garance přímo, tedy explicitně, vyplývá. Například Všeobecnou deklaraci lidských práv nebo Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech či Evropskou sociální chartu.
Zpět k jádru věci. Potřeba bydlet je tedy v Česku částečně a za přispění vlády uspokojována z úspor klientů stavebních spořitelen. Tyto specializované instituce se nashromážděné finance snaží investičně zhodnocovat, třeba nákupem dluhopisů, a zároveň je přerozdělují žadatelům ve formě úvěrů ze stavebního spoření. Za víceméně přijatelný úrok.
Erár tak nemusí sahat příliš hluboko do vlastní rozpočtové kapsy. Navíc je zdravá míra spoření stabilizačním prvkem každé společnosti. I proto je od státu prozíravé šetření stimulovat.
Pár čísel pro představu. Ke konci třetího kvartálu 2017 se z 352 miliard Kč na klientských účtech stavebních spořitelen podařilo podle dat Ministerstva financí rozpůjčovat 243 miliard Kč. Poměr úvěrů k vkladům činil v té době 69,1 %. Byl nejvyšší v historii. Před podepsáním smlouvy o stavebku si mohou zákazníci vybrat z mnoha různých tarifů a parametrů spoření. Zájemci nechť si prostudují aktuální nabídky „spořek“. V Česku jich působí celkem 5.
Jedním z klíčových volitelných faktorů je cílová částka. Podívejme se na ní blíže. Tento parametr totiž mnohé mate svým názvem. Dost lidí se mylně domnívá, že je to nějaká jen formálně odhadnutá hodnota úspor na konci spořícího cyklu. Bez nějakého praktického dopadu. Teoreticky tomu tak při delším ukládání peněz skutečně může být. Ovšem v reálu většina spořitelů končí spořící program sice až po 6leté vázací lhůtě (jinak by přišla o podporu), ale dříve, než k cílové částce dospěje. Uspořené peníze může pak použít na cokoliv. Pokud by si ovšem klient chtěl v ten moment vzít úvěr ze stavebního spoření, tak by měl nárok právě na takové množství peněz, které by dorovnalo jeho aktuální úspory včetně dotací a úroků (a snížené o poplatky) do před lety zvolené cílové sumy. O tom hlavně je cílová částka. Pak by pokračoval ne ve spoření, ale ve splácení. A už bez státní podpory.
Spořitelna kupříkladu účastníkovi spoření sdělí: „K tomuto měsíci jste uspořil 120 tisíc Kč. Vaše cílová částka je 200 tisíc Kč. Můžete tedy dostat úvěr až 80 tisíc Kč.“ O půjčku ze stavebního spoření lze přitom spořitelnu požádat už během 6leté vázací doby, nejdříve ale dle litery zákona po 24 měsících. Jinými slovy se dá tedy říci, že cílová částka je celkový objem financí, který může spořitel od spořitelny dostat k dispozici pro aktivity spojené s bydlením. Ty by tedy měly nějak souviset s koupí či rekonstrukcí nemovitosti. Půjčené plus naspořené peníze však už klient nemůže použít na cokoliv, ale jen za výše uvedeným účelem. Zaručenou výhodou úvěru ze stavebního spoření je, že jeho úroková sazba smí převýšit sazbu z vkladů maximálně o 3 procentní body. Kupříkladu je-li vaše stavební spoření úročeno 1 %, tak úrok případné půjčky nesmí přesahovat 4 %. Konkrétní hodnoty sazeb mají být uvedeny ve smlouvě.
Riziku se u cílové částky vystavujete v případě, kdy ji svými úsporami překročíte. Říká se tomu přespoření. To je nepříjemné z toho důvodu, že může být spořitelnou sankcionováno. Některé finanční instituce blížící se přespoření dostatečně dopředu avizují. Jiné ale ne! Další reagují automatickým zvednutím cílovky. Za to si ale následně mohou naúčtovat taxu poněkud nadstandardní. Malou útěchou může být, že i na přespořenou částku by se měl vztahovat státní příspěvek. Dobrovolné navýšení cílovky je věcí dohody, nárok na to ale neexistuje.
Vyšší cílová částka tedy znamená větší pružnost ohledně možné délky spoření, výše splátek a objemu případného úvěru. Na druhou stranu ji doprovází dražší poplatek za uzavření smlouvy. Ten většinou činí 1 % právě z cílové sumy.
Sečteno a podtrženo: Cílovou částku si určete podle toho, jak dlouho, kolik a do jaké finální sumy vlastně chcete spořit a zda poté uvažujete o úvěru. Měla by být kvůli určitě rezervě o něco vyšší, než činí váš „dnešní“ odhad. Třeba proto, že časem budete chtít naspořit více, či budete mít zájem o větší půjčku. Zároveň by ale cílovka neměla být zbytečně vysoká. Pak je, jak už bylo naznačeno, zbytečně velký i vstupní poplatek. Pakliže vás nebaví dělat si před podpisem smlouvy nějaké propočty, nechte si poradit – nejsnáze po telefonu přímo spořitelnami, nezávislými konzultanty či specializovanými občanskými sdruženími. Kontaktů najdete na netu mraky.
Na portálu kolikmam.cz jsou dostupné informace o fyzických osobách a fyzických osobách podnikajících. Registrovaní uživatelé zde získají přístup k výpisům z registrů a dalším nabízeným službám.
NEJPRODÁVANĚJŠÍ
Zvyšte vaši šanci na získání hypotéky nebo půjčky tím, že si ověříte údaje v registrech a zjistíte si vaše hodnocení.
NEJPRODÁVANĚJŠÍ
Prokažte vaši důvěryhodnost zaměstnavatelům nebo pronajímatelům nemovitostí zkráceným výpisem.
NEJPRODÁVANĚJŠÍ
Prověřte exekuce u osob a podnikatelů v oficiální databázi. Vyhnete se zbytečným nepříjemnostem.
Zjistěte jak energetické společnosti, firmy poskytující nákupy na splátky či eshopy hodnotí vaši úvěruschopnost.
Zkontrolujte vaše údaje týkající se úvěrových produktů a průběhu jejich splácení u bankovních institucí v Bankovním registru.
Zkontrolujte vaše údaje o finančních závazcích a průběhu jejich splácení u společností v Nebankovním registru.
Získejte detailní přehled všech závazků v registrech BRKI a NRKI, hodnocení úvěruschopnosti a upozornění v případě změn.
Monitorujte vaše osobní a finanční data na internetu. Předejdete tím zneužívání vašich dat a krádežím identity.
