Před inflací ochrání pojistky jejich indexace
Ceny bytů a domů se za pouhých pár let zdvojnásobily. Zhruba na polovině aktuální hodnoty byly ještě docela nedávno: v roce 2016. A pěkně drahé určitě dál zůstanou. I navzdory jejich současnému mírnému zlevňování v řádu jednotek – výjimečně desítek – procent (léto 2023) v důsledku ochlazování přestřeleného realitního trhu. Ruku v ruce s objekty k bydlení prodražovaly obdobným tempem rovněž stavební materiály a stavební práce. To při dvouciferné inflaci, která trápila českou ekonomiku i populaci uplynulý téměř rok a půl, nezaznamenal či přímo na vlastní kůži nepocítil jen málokdo. Inflace nyní sice už brzdí, ale její 2% úroveň cílená centrální bankou je zatím daleko za obzorem.
Právě kvůli svému nedávnému značnému zdražení je většina nemovitostí aktuálně výrazně podpojištěna, pokud je tedy vůbec pojištěna. Jinými slovy: původní pojistná částka (=maximální limit pojistného plnění) sjednaná před lety v pojistné smlouvě neboli pojistce je dnes mnohem nižší než aktuální pojistná hodnota vašeho paláce, vily, chaty, penthousu, apartmánu, 3+1, garsonky… Čili nižší než jejich současná tržní nebo reprodukční cena (=náklady na znovupořízení).
Majitelům realit tak hrozí, že v případě pojistné události, což je pojišťovnou uznaná škodní událost, jim bude vyplacena částka už nepokrývající plně vyčíslenou škodu. Jestliže dům pojištěný před lety kupříkladu na 7 milionů korun má v současnosti cenu 14 milionů, a přitom nedej bože do základů vyhoří, tak pojištěný vlastník dostane maximálně těch 7 milionů korun. Za to si ale nový srovnatelný barák už dnes nekoupí ani nepostaví. Mnoho pojistníků (ten uzavírá pojistnou smlouvu s pojišťovnou/pojistitelem) se navíc klamně domnívá, že mají určitou konkrétní věc pojištěnu až do výše celkové pojistky. A to že musí na eliminaci většiny hrozících škod bohatě stačit. Ve skutečnosti ovšem pojištění pro jednotlivé dílčí škody není „až do“, ale „jen poměrné“ k celkové pojistce. Pokud by v našem případně orkán poničil pouze střechu pojištěného domu a vznikla by tak škoda dejme tomu za 1 milion korun, tak vyplacené pojistné plnění dosáhne jen půl milionů korun. I když celková pojistná částka na celý objekt činí zmíněných 7 milionů korun. Podhodnocení pojištěné nemovitosti je totiž 50%, protože pojistka je dvakrát nižší než reálná hodnota domu. Proto bude pojišťovna ve stejném poměru s velkou pravděpodobností (některé jsou benevolentnější) krátit i dílčí pojistné plnění. Zkrátka, aby mohla být vyplacena plná náhrada vzniklé škody, měla by pojistná částka i jí odpovídající pojistné (=cena pojištění placená pravidelně ve splátkách či jednorázově) odrážet reálnou aktuální hodnotu pojištěného majetku. Ale ta se v čase mění.
To lze řešit pravidelnou aktualizací pojistné smlouvy. Většina pojišťoven tudíž za tímto účelem nabízí klientům automatickou či volitelnou indexaci (čili valorizaci/dynamizaci) pojistných částek. Adekvátně i pojistného. A to na základě vývoje předem určených statistických indexů, třeba změn cen již zmíněných stavebních prací a materiálu. Hodnotu pojištěné nemovitosti ale zvyšují i rekonstrukce a další investice, v dnešní době především do fotovoltaiky či zateplení. Toto její zhodnocení pojišťovna ale sama od sebe už nezjistí. Aktivně by ji tedy o tom měl ve vlastním zájmu informovat samotný klient. Opět by mělo následovat zvednutí pojistné částky i pojistného, aby nemovitost byla pojištěna v plné své hodnotě a zcela chráněna.
Existuje i opačné riziko, než je podpojištění – a to nadpojištění. Zde princip „poměrnosti“ (pojistná částka ku skutečné pojistné hodnotě) pro stanovení pojistné úhrady ovšem neplatí. Maximální výše plnění je limitována skutečnou hodnotou pojištěné věci, respektive reálnou škodou na ní. A to si odhadne pojišťovna, ne majitel nemovité či movité věci. Měl-li kupříkladu pojištěno svoje fáro v odhadované tržní hodnotě jednoho milionu korun na 2 miliony, tak v případě bouračky a totálního „zrušení“ automobilu od pojišťovny více než 1 milion odpovídající skutečně vzniklé škodě nedostane. Havarijní pojistku tedy platil zbytečně drahou. Byly to částečně vyhozené peníze, v horším případě indikace chystaného pojistného podvodu. A to by mohlo být navíc trestné.
Teoreticky může k nadpojištění věci vést i deflace, tedy všeobecné snižování cen. Nebo pokles hodnoty konkrétního pojištěného objektu – třeba zmenšení nemovitosti o nepoužívané části, aby zbylo víc místa pro zahradu. Příčinou nadpojištění může být i změna trendu, pokles poptávky, zastarání věci… I pak se vyplatí časem pojistku zreálnit a v případě nadpojištění na pojistném opravdu nějakou tu korunu ušetřit.
Na portálu kolikmam.cz jsou dostupné informace o fyzických osobách a fyzických osobách podnikajících. Registrovaní uživatelé zde získají přístup k výpisům z registrů a dalším nabízeným službám.
