Vázané konto – jistota pro kupujícího i prodejce
Jistotní účet – jak už samotný název tohoto speciálního typu bankovního konta naznačuje – poskytuje jistotu, záruku, spolehlivost. A to prodávajícímu i kupujícímu, že nebudou druhou stranou podvedeni. Lidi tento finanční instrument využívají především při transakcích, kdy jde o značné sumy – v řádu milionů až desítek milionů korun. Tedy zejména při prodeji či koupi nemovitostí.
U těchto obchodů totiž moc nelze praktikovat bezpečnou metodu „z ručky do ručky“. Neboť převod bytu, domu či pozemku v katastru nemovitostí – čili doba, která uplyne mezi návrhem na vklad změny vlastnického práva a jeho zápisem čili úředním schválením – trvá minimálně 1 měsíc.
Takže teoreticky by mohl prodejce trnout strachy, zda mu skutečně kupující po přepisu vlastnického práva v katastru zaplatí. Respektive doplatí, pokud už byla složena záloha. Kupující by se zase mohl klepat obavou, zda za už předané peníze opravdu nemovitost získal a nedošlo k nějaké byrokratické chybě či úskoku. Využijí-li ale obě strany služeb třetího nezávislého subjektu – tedy banky – tak jejich děsy jsou rázem rozptýleny. Bankovní instituce garantuje, že peníze přestavující kupní cenu budou na speciálním účtu vázány do té doby, než budou prokazatelně vlastnická práva k prodávané věci převedena. Pohlídá, že se tak stalo bez nějakých skrytých břemen či zástav. Proto se také jistotnímu účtu říká vázaný, případně je nazýván dohodou o správě kupní ceny; nebo i jinak. Záleží na finanční instituci nabízející tento produkt. Nečiní tak každá. Některé to podmiňují sjednáním úvěru.
Pokud převod nemovitosti neklapne, vrátí banka deponovanou částku zpět kupujícímu, který je také ve většině případů majitelem jistotního konta. Bankovní ústav přitom ručí za vklad v běžných případech až do výše 100 000 eur (zhruba 2,5 milionu Kč). Týká se to ale dohromady všech účtů, které fyzická osoba u něj má. Proto by měl kupující pro vázané konto zvolit jinou banku, než je ta jeho. A dobrá zpráva: Při zvláštních životních událostech – a mezi ty úhrada kupní ceny nemovitosti patří – je zákonný limit pojištěných vkladů zvýšen na 200 000 eur (cca 5 milionů Kč).
Pravděpodobnost krachu velké banky je fakticky nulová, určitě nižší než riziko zpronevěry při úschově peněz advokátem či notářem. Ale i u těchto de facto právníků (jsou jich tisíce) došlo v minulosti k defraudaci pouze v několika málo případech. Proto deponace financí u advokátů či notářů je také považována za bezpečnou. Navíc jsou rovněž pojištěni. A k tomu nabízejí nejenom uložení peněz, ale také potřebných smluvních dokumentů. Včetně jejich vypracování. Tento servis banky většinou neposkytují.
Úschova peněz není zrovna levnou záležitosti. Ovšem u částek, které mnohdy představují celoživotní úspory, značnou část dědictví či doživotní splácení je rozhodně prozíravé si za jistotu připlatit. Sazby bank se pohybují kolem nižších desetin procenta (tedy promile) z deponované sumy s nějakým horním a dolním limitem. Notáři na to mají tarify, advokáti smluvní ceny. Nelze obecně říci, kdo je levnější. Záleží na výši uschovaných peněz (mohou být i úročeny) a dalších poskytnutých službách.
Na rozdíl od těchto tří zajištěných institucí není radno zvolit úchovu u realitní kanceláře. Nemusí být totiž pojištěny a nejsou povinny mít peníze klienta na odděleném účtu. V případě krachu se mohou klienti se svým penězi téměř na tuty rozloučit. Většina realitek je totiž společnost s ručením omezeným – a to doslova s velmi omezeným. Renomované (a rozumné) realitní kanceláře tak namnoze úschovu ani nenabízí.
Na portálu kolikmam.cz jsou dostupné informace o fyzických osobách a fyzických osobách podnikajících. Registrovaní uživatelé zde získají přístup k výpisům z registrů a dalším nabízeným službám.
