Garance peněžních účtů se odvíjí od licence banky

Česká banka, dceřiná společnost zahraničního bankovního domu, pobočka cizí banky z nečlenské nebo členské země Evropské unie, systémově významná banka, zastoupení banky… Jak tyto rozdílné statusy ovlivňují pojištění vkladů a výplatu jejich náhrad v případě krachu úvěrové instituce?

Probíhající úpadek jedné tuzemské banky střední velikosti velká část společnosti momentálně napjatě sleduje. Nehraje se totiž jen o výplatu krytých vkladů, kterou garantuje stát, respektive jeho instituce. Ta víceméně funguje, včetně vracení peněz z advokátních úschov. Poměrně dramatická situace nicméně existuje kolem nepojištěných investic, které prostřednictvím dotyčné banky jisté subjekty učinily. Jenže ona je stále nepřevedla/nevrátila, i když jí podle práva investované prostředky klientů nepatří. Naštvaní jsou také ti, co měli u dotyčné bankrotující banky uloženy mnohamilionové sumy překračující limit zajištění. Platí to zejména pro podnikatele. V určitých problémech jsou rovněž některé větší obce, města či jejich části, které si u níže jmenované banky uložily peníze, ale jejich daňové příjmy přitom překračují 500 000 eur. Jejich bankovní depozita tudíž státní garanci postrádají. To se samozřejmě týká i větších územních celků – tedy krajů. Neznamená to ovšem, že jim pokládající se banka svěřené finance nedluží. Jen se jaksi nemá k tomu, postavit se ke svým závazkům čelem. I proto někteří kritici začínají komolit její název na Seber bank. O konečném řešení její insolvence dosud nerozhodla ani Česká národní banka (zatím pravomocně neukončila proces odebírání bankovní licence), ani její majitelé. Stále se prý rokuje.

Řeč je samozřejmě o Sberbank. Ta je sice vlastněna zahraničním subjektem – jde o dceřinou společnost Sberbank Europe AG – ale jedná se podle zákonů o českou firmu. Byť její ´matka´je jejím jediným akcionářem neboli drží 100 % akcií a sama patří ruské Sberbank s centrálou v Moskvě, potažmo ruské centrální bance, de facto tedy ruskému státu. Sberbank CZ je totiž registrována v Česku: od října 1996. To se pozná i dle toho, že součástí celého jejího oficiálního názvu je zkratka a.s. = akciová společnost. Bankovní licenci jí vydala Česká národní banka (ČNB) s datem oprávnění od 1. ledna 1997. Sberbank CZ, a.s. je proto pojištěna u českého Garančního systému finančního trhu (GSFT).

Licencovaných bank se sídlem v ČR evidujeme momentálně 17. Vedle nich ale GSFT jistí vklady 5 stavebních spořitelen a 8 družstevních záložen – lidově kampeliček.

Jak je to ale s pobočkami bank, které mají ústředí a jsou tak licencovány v jiné zemi Evropské unie. Pak depozita u těchto aktuálně 21 filiálek etablovaných v tuzemsku jsou chráněna přímo garančním systémem domovského státu. Kupříkladu konta u mBank jsou pojištěna v Polsku, ING Bank v Holandsku, Saxo Bank v Dánsku, Bank of China v Maďarsku (sic!), Commerzbank v Německu a Všeobecné úverové banky na Slovensku. Samozřejmě ve stejné výši jako u nás, rovněž členovi Unie – tedy do 100 000, respektive 200 000 eur. Neznamená to ale, že by čeští klienti těchto organizačních složek zahraničních bank museli v případě jejich krachu vycestovat do ciziny a tam se domáhat svých pohledávek v cizí řeči. Výplaty vkladu do výše krytí by jim zajistil český GSFT ve spolupráci s dotyčnou zahraniční garanční institucí. Ta by se s ním samozřejmě vyrovnala, čili potřebné finance by mu převedla. Refundace by však byla vkladatelům v tuzemsku vždy vyplácena v českých korunách. Dle kurzu v den oficiálního oznámení potíží (ze strany ČNB) dotyčné komerční banky. Bez ohledu na to, v jaké měně byl u ní účet veden – více viz předchozí blog.

Výše uvedené pobočky zkrátka využívají jednotné unijní bankovní licence. A pro své finanční operace na území jiného členského státu EU o další certifikaci už žádat nemusí. Nevyhnou se ovšem tzv. oznamovací proceduře. Tyto filiálky podléhají zejména dohledu domovského státu, částečně ale i regulaci hostitelské země, pokud má úžeji vymezeny právní předpisy.

Banka může na území jiného členského státu Unie poskytovat své služby i bez založení pobočky, pak ovšem pouze ojediněle. I tak je nucena svůj záměr dopředu oznámit svému orgánu dohledu, který o tom informuje regulátora cílového státu, v případě Česka tedy Českou národní banku.

A co pobočky zahraničních bank licencovaných vně Evropské unie, tedy v tzv. třetích zemích? Ty už ke své činnosti v Česku českou licenci potřebují. Aby střadatelé měli srovnatelné zabezpečení vkladů. Po obdržení licence musí logicky ctít stejná pravidla jako ostatní v tuzemsku licencované banky. Vklady garantuje český GSFT. A dotyčné banky do jeho fondů (Fond pojištění vkladů a Fond pro řešení krize) musí samozřejmě také přispívat. U nás působí takové filiálky 2. Obě jsou čínské a zaměřují se na firemní a institucionální klientelu. Necílí tedy na drobné střadatele, bankovním slangem na ´retail´. Mimochodem jedna z nich – Industrial and Commercial Bank of China (ICBC) s ústředím v Pekingu – má být dle bilanční sumy největší úvěrovou společností světa. V Česku je i registrována – ne jako akciovka, nýbrž jako odštěpný závod. Stejně jako ta druhá čínská: Bank of Communications. A stejně jako všechny ´unijní´pobočky.

V Česku ale dlouhodobě rozvíjí aktivity i pár globálních bankovních ústavů bez jakékoliv pobočky či dcery. A to skrze své zastoupení. Ta ale nemohou přímo lidem či firmám poskytovat úvěry či nabízet založení a vedení konta. Takže povinné pojištění vkladů se jich netýká. Zastoupení zahraniční banky – ČNB jich nyní registruje 6 – slouží především k bezplatnému zprostředkování styků včetně služeb a poradenství mezi zastupovanou bankou a českými peněžními institucemi či orgány státní správy.

Pokud byste si otevřeli účet někde v cizí destinaci u tamní banky a ona k vaší smůle bankrotovala a přitom žádnou filiálku v Česku neměla, tak vám český GSFT už nepomůže. Náhradu vkladů si budete muset vyřizovat sami a napřímo se systémem pojištění depozit dotyčného státu. Bez ohledu na to, zda je či není v EU.
Ale lze na tom teoreticky i ´vydělat´. V unijních zemích jsou vklady automaticky pojištěny do zmíněných 100 000, případně 200 000 eur, nicméně nad to mohou být banky i členy nějakého dobrovolného garančního systému, jenž se zavazuje v případě krachu vyplatit až kompletní náhradu. Nehledě na uloženou sumu. Jindy ovšem může být pojistka naopak takřka zanedbatelná. Je to různé – systémů pojištění je ve světě cca 150. Vždy se tedy zajímejte o to, kde, kým, jak a do jaké částky jsou vaše bankovní konta garantována.

V tomto článku byly zmíněny i dva pojmy bez obšírnějšího objasnění: systémově významné banky a jim určený Fond pro řešení krize. O nich v některém z dalších dílů tohoto seriálu finančních blogů.

 

Vyzkoušejte naše služby

Na portálu kolikmam.cz jsou dostupné informace o fyzických osobách a fyzických osobách podnikajících. Registrovaní uživatelé zde získají přístup k výpisům z registrů a dalším nabízeným službám.

Výpisy z registrů

100 Kč / výpis
  • Bankovní registr klientských informací (BRKI)
  • Nebankovní registr klientských informací (NRKI)
  • společný výpis z BRKI/NRKI
  • kompletní úvěrová zpráva 

MůjKredit

100 Kč / výpis
  • data z veřejných zdrojů (ARES, databáze neplatných dokladů MVČR, ISIR)
  • údaje z registrů BRKI, NRKI a REPI
  • osobní hodnocení
  • seznam exekucí

Výpis z REPI

100 Kč / výpis
  • kontaktní údaje včetně historických
  • kontrakty na produktech: spotřebitelský úvěr, společnosti z oblasti energetiky
  • detaily smluv a platebních záznamů

#Kolikmam365

499 Kč / rok
  • 4× ročně společný výpis z registrů
  • úvěrové osobní hodnocení uživatelů
  • hlídání dat v registrech
  • aktuální přehled závazků

Exekuce

40 Kč / dotaz
  • exekuce fyzických i právnických osob
  • nejdříve se dotazem ověří, zda je hledaná osoba v databázi
  • následně zjistíte detail případné exekuce

NetAgent

365 Kč / rok
  • sleduje oběh osobních údajů na internetu
  • monitoruje čísla účtu a platebních karet
  • upozorňuje na jejich vystavení v rizikových webových prostředích

Sledujte nás

×

Odběrem novinek souhlasíte se zásadami ochrany osobních údajů.